Charakteristický trojzubec vodních ploch holešovské zahrady se středním kanálem na hlavní ose je zachycen na plánu z poloviny 18. století, kdy byl majitelem holešovského panství kulturně aktivní František Antonín z Rottalu. V této době měl zámecký areál, zahrada s bažantnicí, rozlohu téměř 40 ha na rovinatém terénu s nepatrným sklonem k zámku.
Se zahradou byla zámecká budova spojena mostem přes vodní příkop se zídkou zdobenou vázami a skulpturami. Síť kanálů o celkové délce kolem 980 metrů, napájená od bažantnice mlýnským náhonem, měla plochu vodní hladiny asi 16 500 m2. Střední kanál se hluboko zařezával do parteru před zahradním průčelím zámku a byl zakončen vodní kaskádou.
Ústřední parter před zahradním průčelím byl bohatě zdoben ornamentálními koberci, kombinací ploch trávníku s broderiemi, po obvodu byl rámován na březích kanálů širokými stříhanými alejemi a sochami. Po stranách hlavní osy zmizely nádoby s nižšími rostlinami a byly nahrazeny stromořadím.
V levé části se rozprostírala zelinářská zahrada s velkou oranžerií, štěpnice a geometricky členěná zahrada s alejemi pergol a stromů stříhaných do kleneb, po obvodu obklopená bohatě tvarovanými stříhanými stěnami. V pravé části zámecké zahrady se rozkládala velká užitková zahrada, štěpnice, gloriet a hospodářské příslušenství zámku. Bažantnice s hustou sítí průseků a alejí byla situována po obou stranách hlavní osy zahrady. V druhé polovině 18. století byla zahrada doplněna o bohatou sochařskou výzdobu, složky francouzské dispozice a hojné vrcholně barokní prvky.
V dalším vývoji zahrady docházelo hlavně z ekonomických důvodů k postupnému zjednodušování a hospodářskému využívání ploch při zachování členění a kompozice zahrady. Z roku 1775 pochází přeměna ornamentálních vzorů na parteru na trávník. Zjednodušení dalo vyniknout velkorysé kompozici. Z konce 18. století je doložena existence stříhaných pergol a loubí, kuželníku, jízdárny, čínské zahrádky, pavilonu a čihadla v oboře.
V roce 1830 byla přísně geometrická osnova parku ovlivněna zásadami přírodního parku. Na parteru byl zasypán bazén a střední rameno kanálu a byly vysázeny volné skupiny stromů. Ačkoliv provedené úpravy porušily ústřední prostor před zámkem, kanály a síť alejí byly překážkou pro přetvoření celé zahrady v přírodní park. Během 19. století zanikly pergoly a byla zrušena část zahradní zdi, bývalý vodní příkop byl u zahradního průčelí zasypán.
Kolem roku 1900 byl střed zahrady nepřesně rekonstruován, byl obnoven bazén a střední rameno kanálu. Do hlavní osy byly vysázeny jehličnany.
V roce 2005 a 2006 nechalo město Holešov vypracovat firmou Ing. Pavel Šimek – Florart projekt obnovy zeleně u holešovského zámku, který byl částečně realizován. Byla vyčištěna a zpřístupněna zámecká obora a ošetřeny rizikové stromy. Následně byla dosazena lipová alej v hlavní ose zahrady a dosazeny ovocné stromy původních odrůd do sadů. V roce 2015 proběhla rekonstrukce tvarovaných stěn a centrální mlatové plochy.
Tagy:cestování zábava
