Martin Růžek, vlastním jménem Erhard Martin, se narodil 23. září 1918 v malém podkrkonošském Červeném Kostelci do rodiny obchodníka a výrobce sukna. Svůj pseudonym (později jako svoje zákonné jméno) si vybral v roce 1945 na počest svého strýce, důstojníka, kterého za války nacisté zavraždili. V roce 1930 se s ovdovělou matkou odstěhoval do Hradce Králové, kde studoval gymnázium a hrál v ochotnickém kroužku. V roce 1934 odešel do Prahy, odmaturoval na pražské reálce (1938) a začal studovat lesní inženýrství na pražské technice. Po uzavření vysokých škol nacisty roku 1939 vystřídal několik příležitostných zaměstnání a věnoval se ochotnickému divadlu, např. divadélko Čin (194 – 1943).
S několika kolegy z divadla Čin založil ochotnický soubor D Tvář (1943). Po jeho rozpadu hrál v Rokoku (1943), ve skupině Živé jeviště a v Rozmarném divadle (1944). Po uzavření divadel pracoval v průmyslu. Po válce vystřídal štace v Mladé Boleslavi (1945 – 1946), Českých Budějovicích (1946 – 1948), Národním divadle v Brně (1948 – 1956), Divadle na Vinohradech (1957 – 1963) a od 17. srpna 1963 do 31. prosince 1990 v činohře Národního divadla v Praze (v letech 1969 – 1970 byl dokonce šéfem činohry).
V začátcích se uplatňoval v komických rolích, kde uplatňoval svůj spontánní komediální talent. Ve hrách uplatňoval svoji tvář a své bohaté výrazové prostředky. Proslul také svým charakteristickým hlasem.
Neopomenutelná je rovněž Růžkova práce pro rozhlas a televizi. Vystupoval v zábavných pořadech, inscenacích (MODLITBAPROKATEŘI NUHOROVITZOVOU, OBŽALOVANÁ, SOUDNIČKY, PRINC A CHUĎAS, PŘÍBĚH DUŠIČKOVÝ, TŘI NA LAVIČCE, PŘÍPAD PLATFUS aj.), seriálech (HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA, F. L. VĚK, DNES V JEDNOM DOMĚ, OKRES SEVERU, DOKTOR Z VEJMINKU, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO, ZLÁ KREV, CIRKUS HUMBERTO, PŘÍPAD PRO ZVLÁŠTNÍ SKUPINU, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, UCTIVÁ POKLONA, PANE KOHN a další) a pohádkách i večerníčcích (KRKONOŠSKÉ POHÁDKY, DÁŠEŇKA).
Získal tituly Zasloužilého umělce (1965), Zasloužilého člena Národního divadla (1974) a Národního umělce (1978), Cenu Československého rozhlasu (1962 a 1981), Medaili J. K. Tyla (1983) a Cenu Senior Prix (1993). Martin Růžek zemřel 18. prosince 1995 v Praze v sedmasedmdesáti letech.
