Persie. Tajemný název z dávné minulosti, který dodnes v mnoha lidech rozvíjí představy vycházející z příběhů Tisíce a jedné noci. Než se pustíme do analýzy stavu místního knihovnictví, měli bychom si něco málo o této zemi v Přední Asii říci. Mnozí lidé žijí v mylné představě, že Írán je arabskou zemí. Sice většina obyvatel vyznává islám, ale to rozhodně neznamená, že jsou Arabové. Arabština není navíc ani jejich mateřským či úředním jazykem. Írán se řadí mezí 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa. Zvláštností je, že ač má země svého prezidenta, kterým je od roku 2013 Hasan Rúhání, tak skutečnou hlavou státu je duchovní vůdce faqíh[1], jmenovitě ájatolláh[2] Sajjid Alí Chameneí. Faqíh je do své funkce volený doživotně a ve své podstatě má právo vetovat zákony, jež sice byly schváleny parlamentem, ale které nejsou podle jeho názoru v souladu s islámem. Dohlíží na volby, schvaluje kandidáty na post prezidenta a rozhoduje také o přijetí prezidenta do funkce. Jeho pravomoci jsou tedy značné.
[1] Islámský právník znalý výkladu islámského práva Šaaría
[2] Nejvyšší hodností, jaké může v šíitské větvi islámu dosáhnout znalec islámského práv
Více v článku zde: https://duha.mzk.cz/clanky/vyvoj-knihovnictvi-v-iranu
ŠIMÍČKOVÁ, Denisa. Vývoj knihovnictví v Íránu. Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2021, 35(1) [cit. 2021-08-18]. ISSN 1804-4255.
