Další kniha půjčená od kamarádky, se jmenuje No a já a napsala ji Delphine de Vigan.

Nedávno jsem od téže autorky četla Noc nic nezadrží.

Lou Bertignakové je třináct let, má IQ 160 a v hlavě mraky otázek.

Pozoruje lidi, sbírá slova, provádí různé pokusy, hltá encyklopedie.

Dva školní ročníky přeskočila.

Ve třídě je nejmladší a nejmenší, ale dělá si největší starosti.

Proč ji matka už nikdy neobejme, proč otec předstírá dobrou náladu,

proč „jsou věci tak, jak jsou?“

Když se seznámí s osmnáctiletou bezdomovkyní No, která zdaleka nemá ani to,

co má Lou – střechu nad hlavou, jídlo, rodiče – vezme si na svá bedra víc, než unese.

A postupně zjišťuje, jak daleko má realita k reklamním billboardům z ulic a metra.

S pomocí nejstaršího spolužáka ze třídy a největšího lempla, který už dvakrát

propadl, zato má něžný úsměv a velké černé oči, se Lou vrhne do experimentu,

který míří proti osudu…

No a já je románem o dospívání, které je podrobeno zkoušce reality.

Je pohledem na svět očima předčasně zralého, naivního i jasnozřivého

mladého člověka, který se nechce jen tak smířit s během věcí.

Hudlenka

 

 

 

0 Komentářů

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account