Blanka Vikusová se narodila 28. května roku 1925 v Horních Mokropsech. Herectví vystudovala v době druhé světové války na pražské Státní konzervatoři a po absolutoriu nastoupila do Horáckého divadla, které tehdy působilo v Třebíči.
Spolu s dalšími významnými herci (například s Josefem Kemrem nebo Theodorem Pištěkem) zahájila Vikusová v roce 1948 činnost Městského oblastního divadla Žižkov, které později přesídlilo do Libně a od padesátých let neslo název Divadlo S. K. Neumanna. Na této scéně se Vikusová seznámila také se svým budoucím manželem Stanislavem Remundou, se kterým se ale po čase rozvedli. Jejich vnuk Filip Remunda je známým režisérem a kameramanem.
Na scéně Divadla S. K. Neumanna Vikusová působila až do odchodu do penze. Odehrála zde řadu významných rolí. Účinkovala například v shakespearovské hře Veselé paničky windsorské nebo v inscenaci Jak se vám líbí. Bohaté uplatnění našla Vikusová také ve studiích Československého rozhlasu, kde účinkovala v řadě dramatizací.
Před kamerou stála Vikusová poprvé v roce 1958, kdy dostala roli ve snímku Aby nebyli sami. V šedesátých letech pak navázala spolupráci s televizí, kde hrála v několika inscenacích, pohádkách a později i v seriálech. Mezi ty nejznámější patřili například Chalupáři, Dnes v jednom domě či Saturnin, kde herečka účinkovala ve filmové i seriálové verzi. Naposledy se objevila v bezejmenné roli obyvatelky domova důchodců v televizním filmu Čas jeřabin (1997).
Paní Blanka Vikusová zemřela před deseti lety, 23. srpna roku 2011.
