Moje první práce. Cítila jsem zodpovědnost za sebe a jelikož stále bydlím s rodiči i za ně. První výplata a pocit, že si můžu koupit, co budu chtít byl nepopsatelný. Dokázala jsem si hradit své náklady bez cizí pomoci a přispívat na domácnost. Byla jsem na sebe hrdá a hrdost jsem cítila i z okolí.
Jako čerstvá absolventka jsem se po ukončení školy nevyhnula registraci na Úřadu práce. Po usilovném půlročním hledání se podařilo a získala jsem zaměstnání, o kterém se mi ani nezdálo. Nadšeně jsem se odhlásila z evidence úřadu a šla vstříc svému snu. Pracovala jsem ve svém oboru, ve státní správě. Spousta benefitů, pružná pracovní doba, výborná dopravní dostupnost.
První dva měsíce jsem se těžce zaučovala. Nastal střet s realitou. Do práce jsem chodila ráda a v podstatě žila jenom jí. Čekala mě spousta kariérních příležitostí, ale ….
Od mala jsem těžký samotář a zřejmě trochu poznamenaná epizodou šikany na střední. Trvá mi delší dobu, než začnu cizím lidem věřit. A to se ukázalo, jako velký problém. Ačkoliv mojí hlavní pracovní náplní nebylo komunikovat s lidmi, určité interakci jsem neunikla.
Jak přešly 2 měsíce a nastal třetí, změnilo se vše. Přestala jsem vycházet s kolegyní v kanceláři. Jin a jang na pracovišti. Generační propast. Atmosféra rapidně houstla. Následující týdny jsem hledala řešení a snažila se nebrat si to příliš k srdci. Moje pracovní tempo se zhoršilo, začala jsem dělat chyby a víkendy jsem byla ve stresu. Bála jsem se pondělí. Zlom nastal, když jsem dostala možnost změnit kancelář. Na chvíli vyšlo slunce a zítřky se zdály být optimističtější. Věděla jsem ale, že to není napořád a v hloubi duše se toho i bála. Co bude pak? Takto to dál nejde.
Nicméně, nejsem dobrá herečka, a nakonec se vše provalilo. Řešení bylo více, ale já si zvolila to nejtěžší. Jediná věc, které jsem se naučila věřit je moje srdce. Ani na minutu mě nenapadlo jiné řešení. Tak jsem odešla na vlastní žádost, bez vyhlídky práce nové a jsem opět na začátku. Tudíž, jako absolvent. Je to už několik měsíců a já postupem času zjistila, že se nechci věnovat oboru, který jsem vystudovala. Asi pozdě? Proč ne. I když je to paradox. Usilovat o něco 6 let studia a pak ze dne na den konec.
Na každou svou životní situaci však najdu citát, který mě dokáže podpořit. Pro tentokrát je to Murphyho zákon – „Usmívejte se, zítra bude hůř.” Ano, skutečně mi pomáhá. 🙂
Obrázek: unsplash.com
Tak trochu introvertka #1
-
Úhel pohledu aneb když Vám život (ne)dává smysl
ZuzanaBrozmanová||Vypiš se z toho
Milé ženy, napsala jsem pro vás velmi zajímavý text pro náročné čtenáře. *smile* Neděste se, může to být docela...
-
12. 12. 2020 – kdo má dnes narozeniny?
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
74 let dnes oslaví Hana Brejchová, která je bývalá česká herečka. Její sestra je velmi známá herečka a jedna...
-
Nedělní Zuzčino poetické okénko (7. 2. 2021)
ZuzanaŘehořová, Mgr.||Vypiš se z toho
Milé ženy! Srdečně vás zdravím v únoru a děkuji za milé vzkazy. A hned mám na vás otázku....
-
Čekáte dvojčata? Těšte se a nepanikařte!
JanaVelinska||Vypiš se z toho
Budoucí mámy dvojčátek…. ničeho se nebojte! Ano, je to masakr, ale chce to přežít počáteční krizovku, dát tomu nějaký...
-
20. duben 1961 – kulatiny slaví – Eva Urbanová
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Významného životního jubilea se dnes dožívá česká operní pěvkyně, sopranistka paní Eva Urbanová. Ta se narodila 20. dubna roku...
-
6. leden – Tři králové
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Tři králové, jsou postavy z Matoušova evangelia, které navštívily Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesly mu...
-
1. 9. 2020 – kdo má dneska narozeniny?
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
1. září roku 1940 se narodil český herec Václam Mareš. Původním povoláním strojní zámečník rád recitoval a hrál ochotnicky divadlo. Od roku 1959 do...
-
Anne Suess – Co se děje v říši pohádek
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Další z pozorovacích leporel, které vtáhne malé čtenáře do světa fantazie. Kdo by se netěšil na vysněnou cestu do...