Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy
se rozkládá na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina, přibližně mezi městy Hlinsko, Přibyslav, Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Polička. Její rozloha je 709 km², byla vyhlášena v roce 1970. Na severozápadě na ni bezprostředně navazuje Chráněná krajinná oblast Železné hory.
Chráněné území pokrývá nejvyšší, severovýchodní část Českomoravské vrchoviny, tedy Žďárské vrchy a přilehlé vrchoviny. Krajina na většině území je vrchovinná až pahorkatinná s nadmořskými výškami 490 – 836 m. Nejvyšším bodem CHKO je vrch Devět skal (836 m). Vrcholy jsou převážně zaoblené (ve vrcholových partiích však často najdeme skalní bloky), svahy povlovné, údolí mělká a široká. Krajina si zachovala poměrně vyvážený ráz.
Jedná se oblast přirozené akumulace vod: pramení zde řada českých a moravských řek (Sázava, Chrudimka, Doubrava, Svratka a Oslava) a prostírá se tu několik rybničních soustav (největší rybníky jsou Velké Dářko, Veselský rybník, Matějovský rybník, rybníky Řeka a Medlov. Touto oblastí prochází evropské rozvodí Černého a Severního moře.
Klima oblasti je chladnější, vlhčí a větrnější. Asi polovinu území pokrývá les; jedná se většinou o umělé smrkové monokultury na místě přirozeného jedlobukového lesa. Jsou zde cenná společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin.
V rámci CHKO jsou vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území. Jedná se o čtyři národní přírodní rezervace, devět přírodních rezervací a 36 přírodních památek.
Správa CHKO Žďárské vrchy sídlí ve Žďáře nad Sázavou. Spadá pod ni též několik dalších chráněných území: Mohelenská hadcová step, národní přírodní rezervace Velký Špičák a rybník Zhejral; a národní přírodní památky Hojkovské rašeliniště, Jankovský potok a Švařec.
Posláním chráněné krajinné oblasti je zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným zastoupením přirozených ekosystémů. V jejím krajinném rázu, formovaném od středověké kolonizace někdejšího pomezního hvozdu, se pod zalesněnými hřbety Žďárských vrchů prolínají pole a louky s osnovou dřevinné vegetace, malebně začleněnými rybníky i venkovským osídlením s prvky horácké lidové architektury.
Významným fenoménem chráněného území je voda. Žďárské vrchy jsou pramennou oblastí na hlavní evropské rozvodnici mezi Severním a Černým mořem. Na zdejší husté síti drobných vodních toků byla od středověku vytvářena rozsáhlá rybniční soustava. K nejcennějším segmentům náleží zejména rašeliniště a další mokřadní společenstva. Typickým krajinným prvkem oblasti jsou rovněž rulové skalní útvary vytvořené na zalesněných hřbetech Žďárských vrchů a mozaika rozptýlené dřevinné vegetace s remízky a kamenicemi v zemědělsky využívané krajině.
