ADHD syndrom, co to ADHD vlastně je?
ADHD představuje odlišnost mozku, kdy mozek funguje jinak a pracuje v jiných otáčkách. Jde o neuro-vývojovou odlišnost mozku. Mozek u dětí s ADHD pracuje jinými způsoby s látkami, které má k dispozici, tyto látky, které mozek potřebuje nejsou zastoupeny v mozku ve správné míře, jde o neurotransmitery. Neurotransmitery jsou přenašeče nervové komunikace, pomáhají třídit podněty v mozku, proto u dětí s ADHD v jejich hlavě dochází často k přeplnění nebo nedostačivosti hladiny neurotransmiterů, což děti s ADHD cítí jakoby jejich hlava byla v plamenech, cítí že jejich hlava “hoří”. Je třeba si uvědomit, že děti s ADHD si to nevybrali, narodili se s tím a nemohou to změnit. Nepřiměřenost mozku u dětí s ADHD se děje velmi často a narušuje fungování během každého dne. Jejich mozek tedy pracuje zbytečně moc a vyvíjí i zbytečně moc energie, ať už směrem k zadanému úkolu, činnosti nebo aktivitě. Děti s ADHD jsou v důsledku toho unavenější, což se opakuje několikrát denně. U dětí s ADHD je častým sledovaným jevem opoždění v socio-emočních dovednostech o 2-3 roky dozadu, v důsledku čehož děti s ADHD nesprávně vyhodnocují sociální situace, interakce a mezilidské vztahy. To je zásadní rozdíl oproti dětem, které netrpí ADHD, u kterých mozek pracuje přiměřeně a lépe šetří energii, díky čemuž děti bez ADHD světu kolem sebe rozumějí lépe. Je třeba si uvědomit proto, že děti s ADHD jsou jako superhrdinové, které svádí každodenní boj, aby naplňovaly očekávání ostatních a mohly s nimi správně fungovat a kooperovat. Každý den na sobě pod tíhou odlišnosti mozku musí pracovat, pracují, každou minutu, každou hodinu, denně. Děti s ADHD často ulehají večer do postele s tím, že chybovaly, že další den budou lepší, že se jim den lépe povede. Každý den se potýkají s neúspěchy, vždy přijde nějaká situace, která se jim nepodaří, kterou nezvládají. Děti s ADHD jsou děti, co chybují, často něco dobře myslí a dopadne to špatně. Děti s ADHD neumí registrovat co se s nimi uvnitř děje, nedokáží se soustředit na vlastní citové rozpoložení, zvládat ho a ovládnout nebo ovládat proto své chování. Jejich soustředěnost na své tělo, na to, co jim vadí a co zrovna potřebují, představuje u dětí s ADHD dvě spojené nádoby – děti se sami nedokáží na sebe soustředit a nedokáží se ovládat (neví a neumí říct, co a proč se jim to děje). Často k sobě mají sebe nenávistné řeči, jsou k sobě negativistické, plačtivé a mají tendence být citliví k potencionální nespravedlnosti vůči své osobě.
Proč je důležitý pro děti s ADHD režim?
Věci které nemají řád a neopakují se jsou pro děti s ADHD znakem nebezpečí a dostávají je do stresu. Děti s ADHD neumí reagovat na rychle se měnící situace, změna je vyvede z rovnováhy, následují Výkyvy nálad – Jekyll a Hyde (zábava a radost nebo zloba a útok) nebo výbuchy vzteku (Bruce Banner a Neuvěřitelný Hulk). Chovat se hezky znamená pro děti s ADHD něco jiného, jak pro nás ostatní a stojí je to mnohem více sil. Když ostatní děti najednou odsouhlasí nějakou změnu v pravidlech třeba při hře, začne být hra pro dítě s ADHD nepřehledná, má stres ze selhání, že špatně zareaguje a objeví se problémové chování. Pro ostatní jakoby z ničeho nic jsou potom děti s ADHD nečitelné, bezdůvodně rozladěné a velmi často dělají proto děti s ADHD to, o čem bezpečně vědí, že se to dělat nemá z důvodu, že nedokáží své chování ani sebe regulovat. Stejně jako jsou děti s ADHD nečitelné pro své okolí mají děti s ADHD potíže se čtením emocí ostatních, nerozeznávají mezi výsměchem a zasmáním. Je důležité jim proto neustále vysvětlovat a tlumočit sociální situace třeba slovy: „já se ti nevysmívám, já se směji, protože ta situace, která nastala je prostě srandovní“. Děti s ADHD mají narušenou schopnost v soustředění a v sebekontrole, nedokáží se na sebe soustředit, a proto se nedokáží ovládat a náročné chování narůstá. Problémové chování se objevuje, když ADHD přebírá vládu v mozku a mozek se to snaží zvládnout. Děti s ADHD následně ztrácí sebekontrolu a volí horší způsoby činnosti nebo společensky méně přijatelné či nepřijatelné způsoby chování. Nepřijatelné nebo méně přijatelné způsoby jednání a problémové chování se objevuje také v situacích, když nemůže být po jejich, musí se rozdělit s ostatními nebo, když se objeví nečekaná změna v jejich denním plánu. To otěže přebírá v mozku ADHD a dostavuje se nevhodné a náročné chování.
Co často trápí děti s ADHD?
Pro své problémové chování mají problémy s udržováním vztahů s ostatními. Děti s ADHD chápou fungování s ostatními jinak než okolí, ne špatně, ale jinak. Přesto je pro děti s ADHD velice důležité zažívat s ostatními pocit sounáležitosti, že jsou součástí skupiny, že jsou schopné, že mají ve skupině své místo, že jsou důležité, že kolektivu něco přináší, že mají svou cenu, že si mohou dovolit být nedokonalé. Když nemají pocit sounáležitosti a nemohou tuto potřebu naplnit, volí si chybný cíl. Mohou velmi nevhodně vyžadovat pozornost okolí, svádět boje o moc a postavení nebo se ostatním mstít. Děti s ADHD se nemohou spolehnout na svůj úsudek, každý den je pro ně plný neočekávaných situací, příčinou stresu. Děti s ADHD vidí sociální situace jinak jako ostatní – fungování s ostatními je proto pro ně neskutečně náročnou každodenní prací.
Co můžete jako rodiče dělat?
Pokyny zadávejte jasně, nic nevynechávejte, neustále opakujte a nepředpokládejte, že je to, co je ostatním dětem s ADHD jasné.
Je třeba, vést děti s ADHD k tomu, aby se naučili JÁJINKOVÁNÍ a dokázaly říct: „Já tomu nerozumím, já s tím zadáním úkolu mám problém, já to potřebuji vysvětlit, já jsem naštvaný”.
Je důležité u dětí s ADHD být stabilní ve svém chování: Ptejte se: „Co se děje, udělala jsem něco jinak“?
Tlumočte dítěti s ADHD, proč na něj děti reagují tak, jak reagují, a také jak dítě s ADHD reaguje na ostatní: „Víš, oni ti nevidí do hlavy, oni neví, že se chceš kamarádit, když toto děláš (strkání do ostatních)“.
Být vychovatelem není o tom, že neděláme chyby, my bychom měli dělat chyby už jen proto, abychom děti s ADHD naučili, jak se mají k té chybě postavit, jak mají chyby řešit. Být nedosažitelným vzorem je pro děti s ADHD frustrující.
Buďte vzorem a dělejte chyby, buďte trenérem socio emočních dovedností. Průvodcem, který je provází, vysvětluje situace dává řád a bezpečí dětem s ADHD a oni pak vědí, co mohou očekávat, na co se mohou připravit a naučit se reagovat.
Pro děti s ADHD je důležité posilovat pozitivní motivaci oceňováním věcí, které považujeme za samozřejmost. Pochvala vede děti s ADHD k tomu, že na to mají, že žádoucí a očekávané chování není nedosažitelný cíl. Je důležité chválit dílčí úspěchy, vidět snahu dětí s ADHD, pro tyto děti to má velký význam.
Autor: Mgr. Lenka Maturová
Foto: Shutterstock
