17.dubna 1945 byl jeden z nejničivějších náletů na Plzeň. Spojenci zlikvidovali opravnu tanků i železniční síť. Jenomže vedle strategických obbjektů byly zasaženy i civilní budovy. Dva přímé údery dostalo plzeňské nádraží, kde v krytu zahynuly desítky železničářů a cestujíciích.
Letecký útok na Plzeň 17. dubna 1945 byl operací britského Královského letectva (RAF) na jaře 1945, v závěru druhé světové války. Při nočním náletu bombardérů na západočeské město Plzeň mělo být především poškozeno seřaďovací nádraží. Oproti předchozím pokusům amerického letectva byl komplex nádraží naprosto zničen, poškozeny však byly i oblasti v okolí. Útok je považován za nejmohutnější, nejtěžší, nejničivější a nejtragičtější z náletů na Plzeň.
Americké, britské a německé letectvo…jak spojenci, tak okupanti dovršili dílo zkázy. A protože můj prarodič byl železničář právě v Plzni, vyprávěl nám jaké to bylo za války, jaké viděl hrůzy. Bydleli ve Starém Plzenci a tak i mamka jezdila do učení do Plzně vlakem.
Vyprávění o “hloubkařích”* si pamatuji do dnešních dnů. Útoky na lokomotivy a spousty mrtvých. I ten den kdy slyšel houkání lokomotivy, letadla ve vzduchu a střílení, děda věděl že je zle. Tím vlakem měla přijet jeho dcera. Utíkal po kolejích a hledal v rozstřílených vagonech mou mamku. Ale nenašel. Všude okolo plno mrtvých i v poli, kam lidí utíkali. Bylo štěstí že mamce vlak ujel. Jen ty nervy prý tenkrát, než děda zjistil kde je. Telefony nefungovaly.
Děda byl samý úsměv…jen pamatuji na jeho zvláštní výraz když o tomto vyprávěl. Ten jsem pochopila jako dospělá. Hrůzy z války, strach.
Pro nás vnoučata bylo vyprávění prarodičů lepší jak rozhlasový večerníček HAJAJA. Zhaslo se světlo, zapálila petrolejka a nikdo nedutal. A tak vyprávím i já svým vnoučatům.
*(Hloubkaři je označení pro stíhací piloty, jejichž úkolem za druhé světové války bylo operovat v nízkých letových hladinách a útočit především na malé pozemní cíle a narušovat tak týl nepřítele, jeho infrastrukturu, zásobování či znesnadňovat mu komunikaci.)
76 let od ničivého náletu na Plzeň…a malé vyprávění.
-
24 duben – Světový den meningitid
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen “HSHMP”) informuje, že již několik let si celý svět vždy 24. dubna...
-
28. říjen 1995 – Nejhorší katastrofa v dějinách podzemní dráhy
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Dnes uplyne čtvrt století od nejhorší katastrofy v dějinách podzemní dráhy – metra. Metro postavené v roce 1967 je chloubou...
-
25.1. se narodil/a…
MarcelaKapounová||Vypiš se z toho
Boris Rösner (25. ledna 1951 Opava – 31. května 2006 Kladno) byl český herec a divadelní pedagog. Jeho maminkou byla Jarmila Horská (18. 6. 1931 –...
-
5. listopadu – významné události u nás
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
1874 – První Velká pardubická steeplechase se běžela o 8000 zlatých. 1882 – Na pražském Žofíně poprvé zaznělo souborné provedení Mé vlasti. 1905 – V Praze se konalo další shromáždění ve...
-
Moje netypická nemoc – nádor na mozku
AnnaŠeděnková||Vypiš se z toho
Potom co mi lékaři sdělili, že mám nádor na mozku, který je ještě ke všemu už tak velký, že...
-
Recenze knihy – Rande s tchýní
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
Knihu Rande s tchýní napsala Eva Hrašková, mladá slovenská spisovatelka. V její databázi knih najdete ještě mnoho dalších titulů....
-
4. leden – Světový den Braillova písma
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Před 212 lety, 4. ledna 1809 se nedaleko Paříže narodil jistý Louis Braille, jehož jméno si celý svět spojuje s písmem...
-
13. listopad – Mezinárodní den nevidomých
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Mezinárodní den nevidomých se poprvé slavil v roce 1946 na počest Valentina Haüye, který se narodil v tento den...