Na dnešní den vychází výročí nedožitých 98. narozenin nestora českého divadla i filmu, národem milovaného klauna Cibulky – Lubomíra Lipského (19. dubna 1923).
Ten přišel na svět jako nejstarší syn pelhřimovského cukráře Viléma Lipského (1897-1983). Tento všestranně založený živnostník měl silný vztah k ochotnickému divadlu, kde působil jako režisér, herec i jednatel a postupně k prknům, co znamenají svět přivedl manželku, maminku i další dva syny – Oldřicha, později vynikajícího režiséra (1924-1986) a nejmladšího Dalibora (1930-1947).
Divadelním debutem (lze-li to tak nazvat) školáka Lubomíra bylo představení pelhřimovských ochotníků Strakonický dudák (1931), kde společně s bratry a spolužákem, pozdějším kolegou Jiřím Lírem (1923-1995), představovali Kalafunovy děti.
Už na základní škole hrál na klavír a později i na saxofon a pozoun. Sourozenci Lipských drželi velmi při sobě a starší bratři se s rodinnou tragédií, kdy nejmladšího Dalibora v červenci 1947 zabil při koupání v rybníce blesk, vlastně nikdy nevyrovnali – celé roky to byla jejich 13. komnata.
Po maturitě na Reálném gymnáziu začali oba starší bratři studovat v Praze, Lubomír absolvoval osm semestrů na Filozofické fakultě UK – obor Divadelní věda a Estetika.
V těžkých protektorátních letech založila pětice pelhřimovských mladíků v čele s bratry Lipskými utajené a ilegální kabaretní pásmo Rozbitá trilogie, které v létě 1945 přejmenovali na Divadlo satiry.
Nový herecký profesionál Lubomír Lipský si v roce 1946 “střihl” první filmovou roli ve válečném dramatu V horách duní a potkal také svou životní lásku – tanečnici Věru Kittlerovou (1926-2003), se kterou se v r. 1948 vzali. O rok později se mladým manželům narodila dcera Tatjana, provdaná Jandourková, dnes uznávaná překladatelka. Po třech letech do rodiny přibyl syn Lubomír, který posléze vystudoval FAMU.
Poté se již stal mladý herec Lipský vyhledávaným představitelem menších, povětšinou komediálních úloh – lemplovský mladík Lojza ve filmu Ves v pohraničí (1948), pomocník mašinfíry v Železném dědkovi (1948), či mládenec v Divé Báře (1949).
Z dodnes často uváděných “pamětníků” se nám určitě hned vybaví alchymista Paprťála, vyrábějící zlato ze švestek v historickém filmu Císařův pekař a pekařův císař (1951) nebo princ Chrabrý, syn Děloslava VIII. v pohádce Byl jednou jeden král (1954). V roce 1962 už měl L. Lipský za sebou více než padesát větších či menších úloh a tehdy jej režisér František Filip v pouhých 39 letech obsadil do hlavní role dědy Potůčka v seriálu z českého venkova Tři chlapi v chalupě. Komediální příběhy dědy i jeho syna, o pouhé 2 roky mladšího Jana Skopečka (1925) a vnuka, Ladislava Trojana (1932) měly u diváků obrovský úspěch, jenž si přímo vynutil další pokračování.
Přesně po 10 letech a dalších čtyřech desítkách úloh, z nichž mezi nejznámější patří poručík Borůvka v detektivce Zločin v dívčí škole (1965), lord Babberley ve skvělé divadelní hře Charleyova teta (1969) nebo roztomilý Georg Camel v nestárnoucí crazy komedii Čtyři vraždy stačí, drahoušku! (1970), přišla Lipského životní dvojrole – klaun Cibulka a školník Hadrava ve výborné komedii Šest medvědů s Cibulkou (1972). Cirkusové prostředí, bručící medvědi, celá plejáda hereckých person té doby a určitě i nezapomenutelná salta na školních hrazdách zařadily právem tento film, který baví už několikátou generaci diváků do Zlatého fondu naší kinematografie.
O rok později se natáčelo pokračování “Chlapů” – tentokrát to byli Tři chlapi na cestách. Dále se roku 1974 objevil v menší roli vrátného Prouzy v další úspěšné komedii Jáchyme, hoď ho do stroje a jednu z mála záporáků, lakomého vedoucího Jednoty Prouzu si zahrál v hudební pohádceAť žijí duchové! (1976).
Poté následovaly desítky epizodních roliček dědečků, z nichž zřejmě nejznámější je komorník Franc v báječné komedii z prvorepublikového Žižkova Fešák Hubert (1985).
Lubomír Lipský odehrál ve filmu i na divadle více než 200 rolí, stal se legendou dabingu (v roce 2008 mu byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu), je držitelem dvou Cen Thálií (1997 a 2005), v roce 2013 byl uveden do Dvorany slávy a tentýž rok mu byla udělena Medaile za zásluhy.
Úžasný herec, který si zaslouží naší tichou vzpomínku.