Osudy dobrého vojáka Švejka
Už sto let jsme bohatší o knihu, která pojmenovala přístup k životu, obohatila češtinu
i náš humor a dala nám nadhled. 1. března 1921 poprvé vyšel legendární román
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.
“Poslušně hlásím, že jsem reumatik. Ale sloužit budu císaři pánu až do roztrhání těla.”
Švejkovy hlášky zná díky filmovému zpracování snad každý.
A přtom knihu, nad kterou se smějí generace čtenářů, napsal Hašek
v hluboké depresi.
Román, který Jaroslav Hašek napsal po svém návratu z války ve formě pásma,
zůstal nedokončen. Autor zemřel předčasně uprostřed diktování čtvrtého dílu.
„Hašek prožil neskutečné věci. Dodnes neznáme mnoho podrobností o jeho pobytu
v Rusku a boji proti československým legionářům. Zajímavé je, že oni jediní mu
po jeho návratu v roce 1921 jeho zradu odpustili. Do Lipnice ale Hašek odešel téměř
umřít. Jako člověk, který neví, co dál se sebou, ve velkých depresích.
A v této situaci napsal román, nad kterým se řežou smíchy generace a generace.“
Jak jsem poslouchala dotazy v jednom rádiu na Švejka, jeho sešity četli hlavně muži,
a to i několikrát. My ženy jsme jistě shlédly Švejka v TV,
ale nemusíme ho stále dokola.
Hudlenka
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.
“Poslušně hlásím, že jsem reumatik. Ale sloužit budu císaři pánu až do roztrhání těla.”
Švejkovy hlášky zná díky filmovému zpracování snad každý.
A přtom knihu, nad kterou se smějí generace čtenářů, napsal Hašek
v hluboké depresi.
Román, který Jaroslav Hašek napsal po svém návratu z války ve formě pásma,
zůstal nedokončen. Autor zemřel předčasně uprostřed diktování čtvrtého dílu.
„Hašek prožil neskutečné věci. Dodnes neznáme mnoho podrobností o jeho pobytu
v Rusku a boji proti československým legionářům. Zajímavé je, že oni jediní mu
po jeho návratu v roce 1921 jeho zradu odpustili. Do Lipnice ale Hašek odešel téměř
umřít. Jako člověk, který neví, co dál se sebou, ve velkých depresích.
A v této situaci napsal román, nad kterým se řežou smíchy generace a generace.“
Jak jsem poslouchala dotazy v jednom rádiu na Švejka, jeho sešity četli hlavně muži,
a to i několikrát. My ženy jsme jistě shlédly Švejka v TV,
ale nemusíme ho stále dokola.
Hudlenka
Švejkovy hlášky zná díky filmovému zpracování snad každý.
A přtom knihu, nad kterou se smějí generace čtenářů, napsal Hašek
v hluboké depresi.
Román, který Jaroslav Hašek napsal po svém návratu z války ve formě pásma,
zůstal nedokončen. Autor zemřel předčasně uprostřed diktování čtvrtého dílu.
„Hašek prožil neskutečné věci. Dodnes neznáme mnoho podrobností o jeho pobytu
v Rusku a boji proti československým legionářům. Zajímavé je, že oni jediní mu
po jeho návratu v roce 1921 jeho zradu odpustili. Do Lipnice ale Hašek odešel téměř
umřít. Jako člověk, který neví, co dál se sebou, ve velkých depresích.
A v této situaci napsal román, nad kterým se řežou smíchy generace a generace.“
Jak jsem poslouchala dotazy v jednom rádiu na Švejka, jeho sešity četli hlavně muži,
a to i několikrát. My ženy jsme jistě shlédly Švejka v TV,
ale nemusíme ho stále dokola.
Hudlenka
v hluboké depresi.
Román, který Jaroslav Hašek napsal po svém návratu z války ve formě pásma,
zůstal nedokončen. Autor zemřel předčasně uprostřed diktování čtvrtého dílu.
„Hašek prožil neskutečné věci. Dodnes neznáme mnoho podrobností o jeho pobytu
v Rusku a boji proti československým legionářům. Zajímavé je, že oni jediní mu
po jeho návratu v roce 1921 jeho zradu odpustili. Do Lipnice ale Hašek odešel téměř
umřít. Jako člověk, který neví, co dál se sebou, ve velkých depresích.
A v této situaci napsal román, nad kterým se řežou smíchy generace a generace.“
Jak jsem poslouchala dotazy v jednom rádiu na Švejka, jeho sešity četli hlavně muži,
a to i několikrát. My ženy jsme jistě shlédly Švejka v TV,
ale nemusíme ho stále dokola.
Hudlenka
zůstal nedokončen. Autor zemřel předčasně uprostřed diktování čtvrtého dílu.
„Hašek prožil neskutečné věci. Dodnes neznáme mnoho podrobností o jeho pobytu
v Rusku a boji proti československým legionářům. Zajímavé je, že oni jediní mu
po jeho návratu v roce 1921 jeho zradu odpustili. Do Lipnice ale Hašek odešel téměř
umřít. Jako člověk, který neví, co dál se sebou, ve velkých depresích.
A v této situaci napsal román, nad kterým se řežou smíchy generace a generace.“
Jak jsem poslouchala dotazy v jednom rádiu na Švejka, jeho sešity četli hlavně muži,
a to i několikrát. My ženy jsme jistě shlédly Švejka v TV,
ale nemusíme ho stále dokola.
Hudlenka
„Hašek prožil neskutečné věci. Dodnes neznáme mnoho podrobností o jeho pobytu
v Rusku a boji proti československým legionářům. Zajímavé je, že oni jediní mu
po jeho návratu v roce 1921 jeho zradu odpustili. Do Lipnice ale Hašek odešel téměř
umřít. Jako člověk, který neví, co dál se sebou, ve velkých depresích.
A v této situaci napsal román, nad kterým se řežou smíchy generace a generace.“
Jak jsem poslouchala dotazy v jednom rádiu na Švejka, jeho sešity četli hlavně muži,
a to i několikrát. My ženy jsme jistě shlédly Švejka v TV,
ale nemusíme ho stále dokola.
Hudlenka
po jeho návratu v roce 1921 jeho zradu odpustili. Do Lipnice ale Hašek odešel téměř
umřít. Jako člověk, který neví, co dál se sebou, ve velkých depresích.
A v této situaci napsal román, nad kterým se řežou smíchy generace a generace.“
Jak jsem poslouchala dotazy v jednom rádiu na Švejka, jeho sešity četli hlavně muži,
a to i několikrát. My ženy jsme jistě shlédly Švejka v TV,
ale nemusíme ho stále dokola.
Hudlenka
A v této situaci napsal román, nad kterým se řežou smíchy generace a generace.“
Jak jsem poslouchala dotazy v jednom rádiu na Švejka, jeho sešity četli hlavně muži,
a to i několikrát. My ženy jsme jistě shlédly Švejka v TV,
ale nemusíme ho stále dokola.
Hudlenka
