Kaskáda vodních elektráren na Vltavě
– největší kaskáda vodních elektráren v České republice
Vltavská kaskáda je soustava vodních děl na řece Vltavě, budována postupně
od roku 1934 až do 90. let 20. století pro výrobu elektrické energie.
Jedná se o přehrady Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Slapy, Kamýk,
Štěchovice a Vrané.
Jedná se o přehrady Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Slapy, Kamýk,
Štěchovice a Vrané.
Celkem 9 velkých přehradních děl slouží k výrobě elektřiny, regulaci průtoku
a obraně před povodněmi. Vedlejšími přínosy bylo mimo jiné vytvoření nových
rekreačních míst. Nejvýznamnější z těchto vodních děl jsou se svým celkovým
objemem 1026 mil. m3 vodní díla Lipno I a Orlík na Vltavě.
![](/images/tinymce-images/images/vrane.jpeg)
Vodní elektrárna Vrané
Posledním stupněm vltavské kaskády je nízkotlaká špičková elektrárna Vrané,
která byla vybudována jako první velká vodní elektrárna na Vltavě již v letech
1930–1936. Nádrž v délce 12 km na Vltavě a 3 km na Sázavě s celkovým objemem
11,1 mil. m3 vody vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok
z elektrárny Slapy. Kromě toho slouží jako spodní nádrž pro přečerpávací vodní
elektrárnu Štěchovice II. Pro zajištění plavby je vodní dílo Vrané vybaveno dvěma
plavebními komorami. Vzdouvací zařízení tvoří jez se 4 přelivy o šířce 20 m,
hrazenými na výšku 9,4 m ocelovými hradidly. Vodní elektrárna Vrané má
instalovaný výkon 13,88 MW, pracují v ní dvě Kaplanovy turbíny.
Hudlenka
rekreačních míst. Nejvýznamnější z těchto vodních děl jsou se svým celkovým
objemem 1026 mil. m3 vodní díla Lipno I a Orlík na Vltavě.
![](/images/tinymce-images/images/vrane.jpeg)
Vodní elektrárna Vrané
Posledním stupněm vltavské kaskády je nízkotlaká špičková elektrárna Vrané,
která byla vybudována jako první velká vodní elektrárna na Vltavě již v letech
1930–1936. Nádrž v délce 12 km na Vltavě a 3 km na Sázavě s celkovým objemem
11,1 mil. m3 vody vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok
z elektrárny Slapy. Kromě toho slouží jako spodní nádrž pro přečerpávací vodní
elektrárnu Štěchovice II. Pro zajištění plavby je vodní dílo Vrané vybaveno dvěma
plavebními komorami. Vzdouvací zařízení tvoří jez se 4 přelivy o šířce 20 m,
hrazenými na výšku 9,4 m ocelovými hradidly. Vodní elektrárna Vrané má
instalovaný výkon 13,88 MW, pracují v ní dvě Kaplanovy turbíny.
Hudlenka
![](/images/tinymce-images/images/vrane.jpeg)
Vodní elektrárna Vrané
Posledním stupněm vltavské kaskády je nízkotlaká špičková elektrárna Vrané,
která byla vybudována jako první velká vodní elektrárna na Vltavě již v letech
1930–1936. Nádrž v délce 12 km na Vltavě a 3 km na Sázavě s celkovým objemem
11,1 mil. m3 vody vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok
z elektrárny Slapy. Kromě toho slouží jako spodní nádrž pro přečerpávací vodní
elektrárnu Štěchovice II. Pro zajištění plavby je vodní dílo Vrané vybaveno dvěma
plavebními komorami. Vzdouvací zařízení tvoří jez se 4 přelivy o šířce 20 m,
hrazenými na výšku 9,4 m ocelovými hradidly. Vodní elektrárna Vrané má
instalovaný výkon 13,88 MW, pracují v ní dvě Kaplanovy turbíny.
Hudlenka
![](/images/tinymce-images/images/vrane.jpeg)
![](/images/tinymce-images/images/vrane_5fea11d47cb10.jpeg)