Prachomety (Promuth)

Dnes již zcela zaniklá ves Prachomety, německy Promuth,

ležela v plochém údolí Prachometského potoka mezi vrchy Hradiště

a Pustý zámek v nadmořské výšce 720 m v centrální části Doupovských hor,

něco málo přes 2 km jihozápadně od bývalého Doupova

ve Vojenském újezdu Hradiště.

Katastr vsi měřil 2,42 km².

Podle Th. Schütze byl název vsi slovanského původu.

Podle místní pověsti vznikla ves až ve třicetileté válce,

kdy obyvatelé stále přepadávané vesničky Unruh odešli na bezpečnější

místo a založili Prachomety.

Tato pověst se však nezakládá na pravdě.

První písemná zmínka o vsi Prachomoti totiž pochází již z roku

1273 z Emler II. Nejpozději počátkem 15. století patřily

Prachomety k panství Doupov a pod rychtáře v Řednici, dosazeného vrchností.

Zápis z roku 1410 uvádí, že Jan Doupovec z Doupova zvýšil

dotaci farního kostela v Doupově o výnosy ze vsi Prachomety.

Také zápis v Deskách zemských z roku 1546 uvádí Prachomety u panství Doupov.

Podle berní ruly z roku 1654 zde žilo 8 sedláků a 2 chalupníci.

Pole zde byla špatná žitná, ale dostatek luk i dobytka.

Hudlenka

Prachomety (Promuth)

Dnes již zcela zaniklá ves Prachomety, německy Promuth,

ležela v plochém údolí Prachometského potoka mezi vrchy Hradiště

a Pustý zámek v nadmořské výšce 720 m v centrální části Doupovských hor,

něco málo přes 2 km jihozápadně od bývalého Doupova

ve Vojenském újezdu Hradiště.

Katastr vsi měřil 2,42 km².

Podle Th. Schütze byl název vsi slovanského původu.

Podle místní pověsti vznikla ves až ve třicetileté válce,

kdy obyvatelé stále přepadávané vesničky Unruh odešli na bezpečnější

místo a založili Prachomety.

Tato pověst se však nezakládá na pravdě.

První písemná zmínka o vsi Prachomoti totiž pochází již z roku

1273 z Emler II. Nejpozději počátkem 15. století patřily

Prachomety k panství Doupov a pod rychtáře v Řednici, dosazeného vrchností.

Zápis z roku 1410 uvádí, že Jan Doupovec z Doupova zvýšil

dotaci farního kostela v Doupově o výnosy ze vsi Prachomety.

Také zápis v Deskách zemských z roku 1546 uvádí Prachomety u panství Doupov.

Podle berní ruly z roku 1654 zde žilo 8 sedláků a 2 chalupníci.

Pole zde byla špatná žitná, ale dostatek luk i dobytka.

Hudlenka

Zaniklé obce Karlovarska

Prachomety (Promuth)

Dnes již zcela zaniklá ves Prachomety, německy Promuth,

ležela v plochém údolí Prachometského potoka mezi vrchy Hradiště

a Pustý zámek v nadmořské výšce 720 m v centrální části Doupovských hor,

něco málo přes 2 km jihozápadně od bývalého Doupova

ve Vojenském újezdu Hradiště.

Katastr vsi měřil 2,42 km².

Podle Th. Schütze byl název vsi slovanského původu.

Podle místní pověsti vznikla ves až ve třicetileté válce,

kdy obyvatelé stále přepadávané vesničky Unruh odešli na bezpečnější

místo a založili Prachomety.

Tato pověst se však nezakládá na pravdě.

První písemná zmínka o vsi Prachomoti totiž pochází již z roku

1273 z Emler II. Nejpozději počátkem 15. století patřily

Prachomety k panství Doupov a pod rychtáře v Řednici, dosazeného vrchností.

Zápis z roku 1410 uvádí, že Jan Doupovec z Doupova zvýšil

dotaci farního kostela v Doupově o výnosy ze vsi Prachomety.

Také zápis v Deskách zemských z roku 1546 uvádí Prachomety u panství Doupov.

Podle berní ruly z roku 1654 zde žilo 8 sedláků a 2 chalupníci.

Pole zde byla špatná žitná, ale dostatek luk i dobytka.

Hudlenka