A vnímáš, jak spolu s tímto procesem odkládání je tvoje tělo čím dál zářivější, lehčí, živější. Vnímáš jak se oživuje každá buňka v tvém těle. Cítíš příliv životní energie a uživáš si víc a víc lehkosti a radosti. A když cítíš, že jsi odložila a smyla vše, co už k tobě nepatří, co tě zatěžovalo, tak s lehkostí vyběhneš z vodopádu zpět ven na louku a raduješ se ze svého těla.
A všimneš si, že své tělo prožíváš a vnímáš jiným způsobem. Cítíš, že ti přináší obrovskou radost, že radost proudí celým tvým tělem.
A každá tvá buňka tančí radostí, životem, plností, štěstím, blažeností. A pak se na své tělo podíváš a cítíš obrovskou vděčnost. Za tento dar života. Uvědomuješ si, že díky svéu tělu můžeš běhat, objímat, tančit, milovat se a vyjadřovat lásku. A také zívat, pozorovat krásy života, cestovat a objevovat, tvořit, vařit, pracovat na zahradě.
Jsi plná vděčnosti za dar života, který můžeš cítit a prožívat jen díky tomu, že máš lidské tělo. A pak usedneš do trávy a vnímáš jak tě hladí paprsky slunce a necháváš se vyživovat tou teplou září, ještě intezivněji než dříve, cítíš vůni květu a slyšíš zpěv ptáků.
A hlavně vnímáš, jak tvým tělem proudí živá radost. Jsi zaplavená vděčností a své tělo s láskou pohladíš.
Že díky němu a skrze něj můžeš dýchat, prožívat….
Aktivní imaginace můžeme popsat jako řízený proces navození představ či příjemných obrazů, který v běžném životě používáme bezděčně. Jedná se o techniku, která pomáhá napojit se na naše podvědomí a vnitřní moudrost. Většinou je třeba se uvolnit v pohodlném posedu, nejpépe v leže se zavázanýma očima a s nějakým záměrem nechat volně přicházet vnitřní obrazy. Proces podporuje příjemná hudba nebo mluvené slovo, které člověka navádí, na jaké téma nebo otázku pozornost.
Představ si, že stojíš na nádherné louce, zalité sluncen….na které je mnoho květin, vydávajících příjemnou vůní. Slyšíš také zpěv ptáků a cvrkot hmyzu…táhne tě to blíž a blíž. Opodál slyšíš šumění vody, přibližuješ se až uvidíš krásný, osvěžující vodopád, voda z něj tě osvěžuje do míst, kde stojíš..a až do ní vstoupíš. A dopadají na tebe kapky, které jsou laskavé a vyživující. Cítíš, jak tě ta voda osvěžuje, omývá a smývá vše, co ti neslouží. V tom vodopádu odkládáš veškeré napětí, strachy, obavu, tíhu, odkládáš zátěž, kterou už přišel čas odložit. Odkládáš vše, co k tobě nepatří. A vnímáš, jak spolu s těmi proudy vody skutečně odchází zvenku i zevnitř vše, co tě brzdí. Co zabarvuje i vnímání tebe sama. Co neseš zbytečně. Odkládáš tíhu minulosti, odkládáš starosti, odkládáš strachy, odkládáš sebeposuzování.
