Jména hradů vznikala velmi podobně, často končila na -burg. Hrady se stavěly
zpravidla na kopci, takže jména končila i na -berg nebo -štejn.
Proto například Helfenburk najdete u Bavorova na Strakonicku, ale také u Úštěka na
Litoměřicku. Ten první postavili Rožmberkové. Zakládací listina je datovaná 21. 5.
1355 a potvrdil ji sám Karel IV. Ten druhý proslavil pražský arcibiskup Jan z
Jenštejna, velký nepřítel Václava IV. Nechal sem převézt relikvie a poklady z chrámu
s. Víta a málem se tu zabil pádem z mostu.
Podobné je to s Cimburkem. Ty jsou hned tři. Jeden leží u Trnávky ( okres Svitavy ),
další u Koryčan ( okres Kroměříž) a třetí u Kutné Hory. Ten poslední byl prastarým
původním sídlem rodu pánů z Cimburka, který se pak přesunul na Lipnici a na
Moravu.
Tři jsou i Hausberky – jejich pozůstatky najdete u Českého Krumlova, u Chomutova a
na Mostecku.
I rozvalin Děvínů najdete několik – v Praze, u České Lípy nebo Děvičky na Pálavě,
které stojí na vrchu Děvín.
Rozvalinu Čertův Hrádek najdete u Blanska i na Prostějovsku.
Vildštejn je na Chebsku i na Chrudimsku.
U Turnova jsou pozůstatky skalního hradu Rotštejn, zatímco hrad Roštejn stojí na
Jihlavsku, Český Šternberk je u Benešova, zatímco Šternberk na Olomoucku, je tu
Rýzmberk i Rýzmburk a tak dále.
