Křížový vrch (437 m), často také označovaný jako Kalvárie, je nevelké čedičové návrší, tvořící severozápadní výběžek Zeleného vrchu. Zdejší čedič se vyznačoval zvláštním způsobem rozpadu na zaoblené kamenné koule. Ještě ve 30. letech minulého století se těžil jako silniční štěrk.
V červnu 1728 získal punčochář Johann Franz Richter povolení k výstavbě poustevny a spolu s Florianem Friedrichem začal budovat poutní místo. O Velikonocích roku 1729 vztyčili na skalnatém vrcholku tři kříže, u nichž byly poprvé předváděny Pašije o utrpení Páně. Později se pašije hrály na náměstí ve Cvikově, odkud se na paměť ukřižování Ježíše Krista vynášely na vrchol kopce velké dřevěné kříže. V dubnu roku 1730 byla zahájena stavba kamenného Božího hrobu, nad nímž byla postavena dřevěná stříška s podloubím a dokončená kaple byla vysvěcena 24. července 1735. Poté byla podél cesty ke kapli postavena zastavení křížové cesty.
Roku 1736 byl na vrcholu postaven nový kříž, protože původní byl poražen větrem. V srpnu 1738 se začala stavět poustevna, vysvěcená 24. ledna 1740. Roku 1762 byla na poustevně postavena věžička se zvonem. Poustevníci zde žili až do roku 1782.
Dřevěná kaple Božího hrobu stála do roku 1845, kdy byla na jejím místě z dobročinných darů postavena nová kamenná kaple, vysvěcená 24. října 1847. Na jejím oltáři byl umístěn obraz Snímání z kříže, namalovaný podle Rubense. V roce 1883 byla kaple Kalváriovým spolkem renovována a v témže roce byla kolem cesty vysázena lipová alej.
Kapličky křížové cesty postupně zchátraly a roku 1890 stály už jen čtyři. Koncem 19. století bylo z dobročinných příspěvků vystavěno 14 nových kamenných kapliček. V jejich zasklených výklencích byly umístěny umělecky vyřezávané dřevěné obrazy od mnichovské firmy Meyer a v říjnu roku 1900 byly kapličky vysvěceny Představeným kapucínského kláštera v Rumburku.
Na vrcholové skále za kaplí Božího hrobu byla upravena malá plošinka, na níž stál kamenný sloup s železným křížem z roku 1830, obklopený sochami Panny Marie, svatého Jana Evangelisty a svaté Maří Magdalény z 1. poloviny 19. století. Na plošině bylo také několik laviček s výhledem na Cvikov a jeho okolí.
V roce 1923 byl v lesíku za kaplí upraven a 14. října slavnostně posvěcen „Háj hrdinů“, věnovaný obětem 1. světové války. Na kamenech mezi vysázenými rododendrony bylo umístěno více než sto bronzových tabulek se jmény padlých a o výročních dnech se sem konaly průvody spojené s pobožnostmi.
Po druhé světové válce poutní areál dál postupně chátral. Po roce 1991 jej cvikovský městský úřad nechal opět zrenovovat. V lipové aleji stojí všech 14 kaplí křížové cesty se zasklenými plastickými výjevy i větší výklenková kaple na úpatí s reliéfem Krista na hoře Olivetské. Vrcholová kaple Božího hrobu byla opravena, ale uvnitř je prázdná. V lesíku za kaplí jsou dosud patrné pozůstatky bývalé parkové úpravy, ze soch na skále zůstala už jen svatá Maří Magdalena a Panna Marie s uraženou hlavou.
pre veriaceho určite príjemná prechádzka.
Velmi zajímavé místo, vypadá dost kouzelně.
Sice to máme s manželem z ruky, ale je to pěkný tip na výlet, i moc pěkná fotka. 🙂
Pěkné místo a máš nádhernou fotku… My jsme tam byli vloni, ale snad ani jedna fotka by nestále za zveřejnění. Ale našli jsme v přilehlém březovém lesíku dost hub 🙂
Jsem ráda, že se vám tam líbilo a houbičky jako bonus, ty se vždy hodí.