Island po vlastní ose. Kde potkat velryby, tuleně a proč si přibalit prášek do pečiva?

Island. Znala jsem ho jenom z fotek a myslela si, že je to hlavně pro batůžkáře dobrodruhy, kteří jsou připraveni přenocovat s medvědy v lese.

Přesně před třemi měsíci jsem seděla v pražské kavárně a s vážným profi výrazem řešila jeden exit na Mars a myslela si, že vyjma pracovního léta a volných dnů na lomu s Františkem mě žádná cesta nečeká. „Já chci stihnout letos ještě Island,“ říká mi „on“. Viděli jsme se poprvé, vykali si, svým způsobem mě strašně iritoval svým vnitřním klidem, tím jak je nad věcí a že mi právě oznamuje, že nic dělat nebude, protože ho čeká ještě hodně cest. Jedna z nich na Island.

O 3 měsíce později

Letenky mám v mailu, bookujeme auto týden předem a ubytování na první noc. Všechno ostatní necháváme náladě, náhodě i počasí. Jo, už si i tykáme a naše děti se vidí asi potřetí, takže vyhlídka společných 17 dnů slibuje minimálně několik nových životních výzev, ale to už jsem pochopila, že všichni čtyři máme rádi.

Půjčit auto a vyrazit na vlastní pěst

3.000 kilometrů bylo naše scóre. Vzali jsme celý okruh, postupně jsme projeli od jihu přes východní část na sever i západní Fjordy. Tzn. stihli jsme toho fakt hodně, kvůli počasí jsme nezvládli jeden trek v horách, jinak jsme viděli snad maximum a hlavně na pohodu, žádný spěch a zbytečný stres. Jedinou variantou, jak toto všechno zvládnout a vyhnout se hromadnému turistickému zájezdu v buse, bylo jet po vlastní ose a půjčit si auto. Autopůjčoven přes cenové srovnávače najdete několik na místě, ale bohužel si cenově nijak nepomůžete. I ta nejhorší nejzákladnější verze jakou je Dacia Duster, stojí na den téměř 3.000 Kč! Mj. jsme ověřovali i to, kolik by stálo dojet na Island vlastním vozem, tzn. využít přepravu trajektem, ale i tato varianta je cenově absolutně mimo reálné možnosti.

Místa, která ani Google mapy nenajdou

Můj zkušený cestovatel vždy vybaven posledním vydáním od Lonely Planet měl předem jasně naplánovanou trasu. Na místě už jsme pak zapínali postupně Google mapy, Seznam mapy nebo Maps.me. Mapy jsme občas buďto mátli my nebo ony nás. Největší výzvou tak bylo najít restauraci, která (když už ji to našlo), byla často zavřená. Trasy přes hory je dobré také ověřovat na dvou aplikacích, byť se zdá, že cesta vede jedna jediná, občas se ocitnete sice na hliněné a kamenité cestě mimo civilizaci, která vám ale ušetří spoustu kilometrů i času a hlavně, uvidíte nové přírodní krásy!

Ta nejkrásnější místa zadarmo

Velkou výhodou je, že každá cesta v případě Islandu znamená cíl! Na každé trase zastavíte klidně stokrát, každý kopec otevírá novou krajinu, dobře značená turistická místa vám umožní udělat 4.000 fotek a stovky videí během dvou týdnů. Nikdy nevíte, který konec je krásnější, jestli za horizontem to bude stejné, nebo se objeví ještě větší kýč než ten předtím. Jestli zůstane sluníčko, nebo se zatáhne a obratem bude podzim a sychravo.

V průvodci najdete spoustu turisticky vyhlášených míst, kde pořídíte ty kýčovité fotky, na které láká Island. Například Blue Lagoon, na oko přírodní termály v cenové relaci 80 až 200 € na osobu. To jsou místa, kam prostě musíte, pokud budete mít štěstí a stejně jako my, ještě urvete last minute rezervaci, protože v sezóně se na tato vyhlášená místa bez rezervace nedostanete. Děti do 12 let všude vstup zdarma nebo minimálně hodně zvýhodněná cenovka.

Velryby, lachtani a koně na každém kroku

Výlet, který byl jedním z nejdražších ale zároveň nejkrásnějších zážitků, byla tříhodinová plavba rychločlunem za velrybami. Cena za celou rodinu 12.000 Kč, ale stálo to za to! 98% úspěšnost, že potkáte velryby se potvrdila i u nás, a nakonec jsme po třech hodinách odjížděli s dětmi, které říkaly, že už bylo dost velryb a jedeme zpátky. Byla to přehlídka těchto monumentálních obrů, kteří se objevují nad hladinou jenom pár metrů od lodi.

Pokud budete koukat pozorně po pobřeží, které lemuje hlavní silnice, můžete mít štěstí a natrefíte nejednou na tuleně. Rozvalují se na kamenech, je možné přijít a z bezprostřední blízkosti je pozorovat, sledovat jejich komunikaci a chytrost.

Pro mě bylo každodenní radostí pozorovat stáda koní, která se pásla na nekonečných loukách. Nejednou jsme ve volné přírodě potkali koně, který si sám přijde pro pohlazení. Na mnoha místech je možné si i zaplatit vyjížďku na koni v horách, u moře, kolem ledovců…

Příroda bezkonkurenční, ale vždy s pláštěnkou

Bezkonkurenční! Největší a absolutně neplánovanou výzvou je počasí. Takže pokud v sezóně (červen-září), kdy je 24/7 světlo, vyrazíte, tak přibalte hlavně nepromokavé oblečení, ale i tričko s krátkým rukávem. Na výlet s velrybami pořádnou péřovku, čepici i rukavice.

Co v takovém počasí dělat jsou vyhlášené hotsprings, tedy místa s přítokem přírodního horkého pramene, kde je možné se naložit do cca 40 stupňových lázní. Takových míst jsou desítky, možná stovky, stačí sledovat dobrá označení a vybrat si dle nálady i počasí. Většinou jsou v místě i sprchy a vstupy zdarma, prostě takové koupálko ve volné přírodě.

V kuchyni se neobejdete bez prášku do pečiva

Čekali jsme, že minimálně v rybářských městečkách dostaneme v nabídce čerstvou rybu na x způsobů. Ano, když hledáte, narazíte na výbornou restauraci (v těch větších městech) a můžete vyzkoušet i humří polévku nebo čerstvou rybu, vždy zalitou poctivou omáčkou (tu dostanete úplně ke všemu). Jistotou je, že všude v nabídce najdete fish & chips, hamburger a pizzu. Takže dost nuda. Jedna porce se v průměru pohybuje kolem 3.000 ISK, v přepočtu na CZK je to přes 500 Kč. Ano, takže je draho. Příjemným bonusem může být to, že všude dostanete zdarma vždy vodu a nemusíte objednávat jiné pití.

Nabídka supermarketů je naštěstí široká, a tak, pokud zapojíte fantazii, dají se na každý den naplánovat večeře „doma“ za rozumné peníze. Já se odhodlala i péct, ale bohužel místní prášek do pečiva překvapivě nezafungoval, a tak si ho rozhodně příště přibalím!

Jako náhradu jsme našli obratem Corny tyčinky, které tady koupíte v přepočtu zase za neuvěřitelných 20 Kč (velké balení). Takže kdo hledá, udělá i za super peníze nákup na několik dní.

Kvalitní víno z dovozu k nezaplacení

Téma alkohol. No, můžete to zkusit jako my. Absolutně odhodlaní, že fakt 14 dní bude bez alkoholu. Když to po týdnu vzdáte, tak vás mírně šokují ceny, protože malá lahev červeného vyjde na 300 Kč v restauraci. Pokud narazíte na liquershop (alkohol v supermarketech neprodávají), koupíte i skvělou lahev červeného kvalitního vína za 400 Kč. Takže zase rada zní – hledat a ptát se!

Mezi nejmilejší místní domorodce patří policie

V průvodcích se dočtete, že místňáci jsou milí. Jak mám lidi ráda, tak tady upřímně přiznávám, že o vřelosti Islanďanů fakt mluvit nemůžu. Studený přístup, nic moc veliká ochota pomoci nebo nabídnout něco víc, než je denně v nabídce. Nejmilejší ze všech byla policie, která se dá ráda do řeči. I když zážitek v podobě 430 € na 90 při 119 km/hodinu bych si radši odpustila.

Ale upřímně? Kdo z nás by ustál žít v zemi s úsměvem a skvělou náladou, kde je 7 měsíců v roce celý den tma a naopak 5 měsíců v roce nezapadne slunce? Uff, smekám! V kombinaci s většinou deštivých dnů…

Bydlení i za hubičku, stan nechat otužilcům

Nic jsme neplánovali, bydlení jsme řešili vždy den-dva předem, podle plánů na cesty. Mělo to své výhody i nevýhody. Přes Booking či Airbnb je nabídka na poslední chvíli omezená, ale vždy se nám podařilo sehnat, třeba i chatku pro 4 osoby s vířivkou za 140 € na noc. Výhledy vždy zaručeny!

Pokud se rozhodnete naplánovat si ubytování předem, určitě to bude za vyšší sazby, protože na poslední chvíli se na místě domluvíte za poloviční ceny, než nabízí oficiálně na svých stránkách.

Takže, pokud máte rádi výzvy, stan nechte klidně doma a riskněte to po své ose (hlavně s pláštěnkou a slunečními brýlemi) směr Island! Jo a medvědi tady nejsou. Úplně všude jsou ovce, těch je tu dokonce o 100.000 víc než stálých obyvatel.

Foto: se souhlasem Evy Čejkové

Více fotografií naleznete ZDE.