Každá třetí žena zažila domácí násilí, některé z nich dokonce v těhotenství. S jakou formou násilí se ženy setkávají? Jak ovlivnila domácí násilí například pandemie koronaviru?
A proč některé ženy týrání nenahlašují?
Na to odpovídá v dalším Loono podcastu socioterapeutka Zdena Prokopová, spoluzakladatelka centra proti týrání žen ROSA.
„V České republice je kolem domácího násilí stále řada mýtů. Oběti často dají na svou širší rodinu či známé, kteří jim radí, že by to ještě neměly řešit. Proto je důležité, aby každá žena, která zažívá od partnera nějakou z forem násilí, dala na svůj vnitřní hlas. Často vědí, že to není v pořádku, ale bojí se situaci řešit,“ říká Zdena Prokopová v rozhovoru se školitelkou Loono Michaelou Kríkovou.
Domácí násilí se může týkat žen i mužů
V roce 2003 byla provedena první větší studie Sociologického ústavu AV ČR, která zjistila, že zhruba 38 % žen v České republice zažilo během svého života některou z forem násilí od svého partnera, což je každá třetí žena. Domácí násilí se přitom může týkat i mužů. „Odhaduje se, že je mezi obětmi 5 % mužů,“ dodává Zdena Prokopová. Klientky centra ROSA se nejčastěji setkávají s ponižováním a zesměšňováním, ale také s opakovanými fackami, údery pěstí, škrcením či násilím v těhotenství.
Vliv na domácí násilí měla také pandemie koronaviru, kdy centrum ROSA zaznamenalo až o 60 % telefonátů více než v období před pandemií. „Je pravda, že v té době výskyt násilí velmi stoupal. Bylo to dáno také tím, že člověk nevěděl, jak se bude situace dál vyvíjet. Což bylo náročné i pro agresivní lidi. Ani v době nouze nemá ale nikdo právo chovat se agresivně ke své ženě,“ říká Zdena Prokopová.
Prevence je základ
Podle Prokopové je v této oblasti důležitá prevence. Proto centrum pořádá školení pro sociální pracovnice, zdravotní sestry, lékaře i pro policisty. „Vydali jsme řadu publikací, knížek a věnovali se prevenci na školách,“ přibližuje. Zlepšení vidí zejména v tom, že se o domácím násilí začíná stále více mluvit a že vznikají organizace, které se na pomoc obětem specializují. Také byla přijata potřebná legislativa.
Prokopová však upozorňuje, že stále není vše ideální. V České republice není dostatek utajených azylových domů, které nejsou navíc zakotveny v žádném zákoně. Nedostatek je také krizových možností, kdy žena potřebuje akutně někam odejít a schovat se před agresorem.
Jaké existují formy domácího násilí?
Na jaké varovné signály si dát pozor? Kdy je správná doba vyhledat pomoc? A jak správně napsat trestní oznámení? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v 97. epizodě Loono podcastu na Spotify a dalších streamingových službách.
Podcast připravuje nezisková organizace Loono, která učí veřejnost o prevenci a zdraví. Během sedmi let své existence odstartovala čtyři velké kampaně, v rámci kterých vzdělává v oblastech prevence onkologických a kardiovaskulárních onemocnění i reprodukčního a duševního zdraví. V současné době se Loono zaměřuje na prevenci jako celek, kdy chce nabídnout kompletní přehled o prevenci v České republice. Aktuálně dokončuje aplikaci Preventivka, která mu v naplnění těchto cílů výrazně pomůže.
Více informací najdete na webových stránkách Loono (www.loono.cz) i na jeho sociálních sítích.
Foto: Shutterstock
