Ne nadarmo se říká, že voda je základem našeho života. Voda je tekutina, která má v lidském organismu nezastupitelnou funkci a bez které bychom zkrátka nemohli žít.
K čemu je voda zapotřebí?
-
voda slouží jako prostředí pro chemické reakce probíhající v těle (v těle probíhá přes 100 000 biochemických reakcí, díky kterým dýcháme, buší nám srdce, trávíme jídlo, myslíme, spíme, hýbeme se, dokonce spalujeme tuky a mnoho dalších reakcí)
voda přináší do buněk živiny a z buněk naopak odvádí všechny škodlivé látky a nečistoty (transportní médium)
voda usnadňuje trávení, napomáhá vstřebávání živin, nezbytná je také pro vylučování
voda je nezbytná pro regulaci tělesné teploty a krevního tlaku
voda je svým způsobem i stavební látkou, je součástí sliznic umožňující správnou funkci tkání
Co se děje, když máme vody nedostatek?
Již při ztrátě pouhého 1 % tekutin v těle se začnou mobilizovat obranné mechanizmy, při ztrátě 2 % klesá výkonnost a ztráta 5–10 % může vést až k oběhovému a metabolickému selhání. Absolutní nedostatek tekutin je po několika dnech neslučitelný se životem, smrtelný může být pokles vody v těle o 20 %.
Nedostatek tekutin v těle označujeme jako dehydrataci. Nejčastěji je způsobena prostým nedostatkem vody nebo nedostatkem vody a sodíku. Mezi skupiny nejvíce ohrožené nedostatkem tekutin patří děti a staří lidé.
Stádia dehydratace a její negativní projevy
|
Dehydratace |
Ztráta tělesných |
Projevy |
|
1 % |
0,7 |
Zvýšená tělesná teplota, únava |
|
3 % |
2,1 |
Zhoršená výkonnost, únava, nižší soustředěnost |
|
5 % |
3,5 |
Křeče, třes, nevolnost, rychlý tep, 20-30% zhoršení výkonu |
|
6-10 % |
4,2-7 |
Problém s trávením, vyčerpání, závratě, bolesti hlavy, sucho v ústech, únava |
|
Více než 10 % |
Více než 7 |
Halucinace, žádný pot a moč, nateklý jazyk, vysoká tělesná teplota, vratká chůze |
Kolik bychom toho měli vypít?
Potřeba tekutin je individuální a závisí na mnoha faktorech, jako je věk, zdravotní stav, tělesná aktivita, okolní prostředí (počasí, teplota, vlhkost) a také složení jídelníčku. Každý si proto musí najít své optimální množství tekutin. Zde zmíníme jen obecné zásady.
Pro dospělého se uvádí doporučený příjem tekutin přibližně 35 ml/1 kg tělesné hmotnosti/1 den. Příjem tekutin je nutné zvýšit například při nadměrném pocení, zvýšené tělesné námaze, dlouhodobém pobytu v horkém prostředí nebo průjmu.
Denně vyloučíme za běžné situace přibližně 2,5 litru vody – močí (1200–1500 ml), stolicí (100–150 ml), potem a dýcháním (1000 ml). Tyto ztráty musíme doplňovat.
Za normálních okolností by měl tedy zdravý člověk přijmout denně cca 2–3 litry vody, přičemž kolem 1 litru přijme v potravinách (kolik vody jaké potraviny obsahují, se můžete dočíst v tomto článku) a 1,5–2 litry pak zbývá na nápoje, určitý podíl vody se vytvoří také v rámci metabolizmu (20–300 ml).
Tekutiny bychom měli dodávat tělu průběžně, po celý den, ne až ve chvíli, kdy cítíme pocit žízně.
Žízeň se totiž objevuje až v okamžiku 1 – 2% dehydratace. Dobrým pomocníkem je barva moči. Ta by měla být velmi světlá a nemá být cítit silně močovinou (tmavá, koncentrovaná moč poukazuje na nedostatečný pitný režim).
Všeho s mírou
Ani v případě tekutin neplatí, že čím více, tím lépe.
Pokud se více potíme, sportujeme nebo pracujeme v horku, ztráty tekutin i potřeba jejich doplnění se sice může v horizontu několika hodin měřit na litry, ale prolévat se bezděčně vodou, zejména vodou čistou, může být až nebezpečné. Když ztrácíme s vodou i minerální látky, nadměrný příjem čisté vody nám může spíše ublížit než pomoci.
A co byste měli pít? To se dočtete ZDE.
Článek je součástí projektu Výzva 52, kterou v tomto roce pro Vás připravuje společnost STOB CZ. Pojďme společně a postupně měnit každý týden své pohybové a stravovací návyky!
Na závěr mrkněte na krátké video o pitném režimu, které natočila kolegyně Kristýna.
