(video pod článkem)
Plýtvání jídlem jako celosvětový problém
Víte, kolik potravin, které si koupíte, skončí nakonec neupotřebené v koši?
Možná vás to nikdy nenapadlo řešit. Přitom plýtvání jídlem je velkým celospolečenským problémem, který si pozornost zaslouží.
O tom, že plýtvání potravinami je problémem skutečně závažným, přitom možná nejlépe svědčí jediné číslo.
Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se celosvětově vyhodí či znehodnotí celá 1/3 vyprodukovaných potravin. To je pro představu takové množství jídla, které by nasytilo asi 3 miliardy lidí, tedy přibližně třikrát, a podle některých údajů dokonce až čtyřikrát více, než kolik je na světě lidí hladovějících. Šokující, že?
A další čísla nejsou o mnoho veselejší…
Kolik se plýtvá
Pokud vás napadá, že tento problém jistě leží mimo náš vyspělý kontinent, musíme vás vyvést z omylu. Právě bohatší území, ke kterým patří samozřejmě i Evropa, plýtvají potravinami nejvíce.
Podle některých údajů připadá v Evropě na jednoho člověka neuvěřitelných 95 – 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok. Naopak v chudých zemích jsou tato čísla dramaticky nižší a odhaduje se, že průměrný obyvatel těchto zemí vyhodí ročně pouhých 8 – 11 kilogramů jídla, tedy asi desetkrát méně.
Je skutečně smutným paradoxem, že se nemalá část potravin, se kterými máme poté tendenci tak nešetrně zacházet, produkuje právě v chudších zemích, ve kterých mají jejich obyvatelé sami jídla spíše nedostatek.
Plýtvání potravinami = plýtvání zdroji
Další problematickou kapitolou jsou zdroje, které za produkcí potravin stojí – tedy ku příkladu zemědělská půda, voda, energie a další.
Plýtvání potravinami tedy není izolovaným problémem, ale problémem přímo souvisejícím i s plýtváním důležitými zdroji, které stojí za tím, že daná potravina mohla vůbec vzniknout a dostat se až k nám na stůl.
Pro představu – na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje 15 500 litrů vody, přičemž naprostá většina z tohoto množství se použije pro vypěstování krmiva. Ještě větším „žroutem“ vody je však možná překvapivě čokoláda! Na jeden kilogram čokolády se při produkci a transportu vypotřebuje 24 000 litrů vody. Pro náš jídelníček z toho tak vyplývá, že i dobrého stačí pomálu! 🙂
Kde se plýtvá
Cesta potraviny až k nám „do úst“ je dlouhá a i přesto, že velkým množstvím potravin plýtváme i my, jako koncoví spotřebitelé, k plýtvání dochází na všech úrovních tohoto řetězce.
K často zbytečným ztrátám proto dochází jak přímo při výrobě potraviny, tak v rámci její distribuce, či v rámci jejího prodeje (ať už se jedná o obchody s potravinami nebo třeba o pohostinský sektor).
Příkladem mohou být například příliš přísné kvalitativní normy pro potraviny, na základě kterých se například nezávadná nicméně tvarově nevyhovující zelenina či ovoce nedostává ke koncovému zákazníkovi. Příkladem nejdou ani restaurační zařízení, která svým zákazníkům servírují často až zbytečně velké porce.
Na tento častý nešvar však můžete jako zákazník vyzrát. Buďto si již předem objednejte poloviční porci, nebo si zbytek jídla nechte jednoduše zabalit domů. Další praktické a užitečné rady a tipy, jak se vyvarovat zbytečnému plýtvání, naleznete v bloguod Hanky Málkové k této Výzvě.
Plýtvání v domácnostech
Jak již bylo řečeno, jedinci a domácnosti se na plýtvání potravinami podílejí nemalou měrou. V Evropské unii činí podíl domácností na plýtvání asi 40 %, jiné zdroje hovoří dokonce o 53% podílu.
Nejvíce pak plýtvají mladí lidé. V České republice je nejvíce plýtvající věkovou skupinou ta od 18 do 25 let. Nejméně pak plýtvají senioři. Spekuluje se, že na vině mohou být rozdíly v příjmech i zkušenosti se šetrným a správným zacházením s potravinami.
Zajímavostí pak je, že téměř o polovinu více jídla vyhodí ti, kdo žijí ve své domácnosti sami.
Kromě stránky ekologické má pak plýtvání potravinami i svou stránku ekonomickou. Ačkoliv se údaje o tom, jaké přesné množství jídla se ročně vyhodí či znehodnotí, různí, faktem zůstává, že takové plýtvání není vůbec „levná“ záležitost. Pro zajímavost zde můžeme uvést například údaj, který pochází z Británie. Bylo totiž vypočteno, že průměrnou britskou domácnost stojí ročně plýtvání 17 000 korun. Pokud jsou v rodině děti, tato částka se zvyšuje až na 25 000 korun.
Co se týče České republiky, odhady ekonomů ukazují na podobné částky, tedy okolo 20 000 korun, které české domácnosti ročně „proplýtvají“.
Řešení jsou blíže, než si myslíte
Je nezpochybnitelným faktem, že plýtvání jídlem je obrovským problémem dneška. Odpovědí na tento problém jsou vznikající (či již zavedené) iniciativy, projekty a zařízení, která se snaží svými aktivitami plýtvání ve společnosti zmírňovat.
Úspěšnou českou iniciativou je například Zachraň jídlo, na jejíž stránkách naleznete celou řadu zajímavých a praktických informací. Jednou z aktivit této iniciativy je například projekt s názvem Paběrkování (jehož vrcholem se stal velký happening s názvem Křivá polévka), pomocí něhož se iniciativa snaží informovat veřejnost o množství kvalitních potravin, které kvůli svému nedokonalému vzhledu zůstává ležet na polích a nedostane se na pulty obchodů.
Skvělým řešením pro všechny, kdo by rádi s plýtváním jídlem „zatočili“, jsou ale také potravinové banky, které zdarma shromažďují a rozdělují darované potraviny charitativním a humanitárním organizacím. Tyto banky sdružuje Česká federace potravinových bank, na jejíchž stránkách se například dozvíte, jak se můžete do tohoto solidárního projektu zapojit i vy sami.
Co se týče plýtvání jídlem, začít bychom měli především každý sám u sebe. Jak již bylo zmíněno, k této Výzvě jsme pro vás přichystali prakticky laděný blog. Nezapomeňte nahlédnout ani do brožury od iniciativy Zachraň jídlo, kterou naleznete v Tipech pro vás, a která vám poradí, jak na správné skladování a nákup potravin.
zdroje:
