Komunikujte jako profesionál: Praktické tipy, jak předat zprávu bez zmatků
Určitě jste to už zažili. Ať už jako podřízený či nadřízený svému kolegovi/kolegyni. Chcete sdělit myšlenku a třeba i skvělou, jako je například přidání na výplatě nebo pochvala a člověk naproti vám to vůbec nepochopí. Nebo naopak si vás nadřízený pozve na oběd, hodinu baletí kolem sdělení, které zabalí tak (ne)obratně, že nemáte páru, co tím chtěl říct. Máme tu pro vás hned tři efektivní cesty, jak podobným blamážím předcházet.
Jak sdělovat informace, aby je druzí pochopili
Řekněte to hned. Sami víte, jak nepříjemné je, když si Vás na chodbě odchytí kolega a začne opatrně popisovat svou myšlenku. Protože mají lidé často negativní zkušenosti, začnou všechno hned vidět černě a čekají, že jim na hlavu hodíte cihlu. Takže pozitivní věc je nakonec vlastně jen neutrální, protože se “aspoň nejednalo o průšvih”. Vybalte svou myšlenku hned v první větě a potom začněte téma rozvíjet dál i s druhou stranou.
Sendvič už je dávno z módy! Oblíbené manažerská technika z doby kamenné zvaná sendvič funguje tak, že nejdříve člověka pochválíte, potom zdrbete a potom zase pochválíte. To, aby se mu to lépe snášelo. Dnešní trend je takový, že když někoho jen tak pochválíte za libovolnou drobnost, okamžitě bude očekávat nálož kritiky a to dobré už vůbec neposlouchá. “Ahoj Karle, máš pěkné tenisky. Moc ti sluší. Jo a včera jsi tu schůzku u klienta pěkně podělal, protože si od nás nenakoupí a šel ke konkurenci. A taky jsem ti chtěl říct, že jsi moc hezky po sobě umyl skleničku po poradě.” Rozumíte? Když chválíte, tak chvalte. Když potřebujete komunikovat něco nepříjemného, nezaobalujte to do zbytečností, které vlastně většinou hledáte jen pro to, abyste mohli říct to nepříjemné.
Mail vyzní vždycky jinak. Není každému příjemné komunikovat negativní věci z očí do očí. Na druhou stranu, pokud z toho máte strach a nechcete se v této oblasti posunout, potom raději změňte zaměstnání a netrapte se. Napsat kritiku do mailu je sice příjemnější, protože klávesnice toho hodně unese, ale! Řekli byste totéž kolegovi, kdyby stál naproti vám? A za druhé, text neobsahuje emoce, které do něj vložíte. Jsou v něm emoce, které mu přiřadí jeho čtenář. Takže nakonec celá zpráva může vyznít úplně jinak a kolikrát podstatně hůř. Pamatujte, že slova jsou jen 7 % z naší komunikace a celých 93 % jsou emoce a neverbální projevy. Mluvte o všem, co chcete říct a udělejte to upřímně a přitom citlivě. To jde udělat jen tváří v tvář.
A co dělat, když jsem já ten, s kým je komunikováno nedobře?
Můžete poslat odkaz na článek tomu, kdo nekomunikuje úplně dobře a osobně mu přijít říct, proč jste to udělali. To je zkouška ohněm, ale když ji zvládnete, tak buď najdete lepší zaměstnání nebo se věci změní (aspoň na chvíli) k lepšímu. Ta bezpečnější cesta je znát tyhle tři kroky a uplatňovat je směrem od vás k druhým. Změny mají přece přicházet zevnitř ven. A pokud se na vás někdo dopouští bezpráví, tak mu to řekněte na rovinu, jak to je. Nebudou s vámi přece zametat!
První krok
Ať už v práci, doma, s partou přátel či kdekoliv jinde, je komunikace stavebním kamenem toho, co v životě máme. Klíčem je, abyste byli sami sebou v tom, co chcete říct a proč. Druhým klíčem je, využít nástroj jazyka tak, abyste předali svou myšlenku krystalicky jasnou a čitelnou. Tak hurá do akce!
Zdroj foto: Pixabay.com
