Pavlína Pecko se této specifické formě zedničiny věnuje více jak 20 let. Jejím životním posláním je omozaikovávání kdečeho, na čem drží lepidlo a spárovačka. Má ráda kvalitní materiály i věci obyčejné denní potřeby, ze kterých vykouzlí pokaždé něco, co s původní věcí nemělo nikdy nic společného. Chodí bosá, pije kafe z medem, miluje kaktusy a sukulenty, blešáky, vlaky a hlavně hlasitý smích! 

Kdy vás poprvé napadlo věnovat se umění mozaiky?

Je to už 20 let! Vzpomínám si na ten pocit, kdy jsem poprvé kladívkem majzla do pečlivě vybraných obkladaček a absolvovala tak první hloubkový mozaikový ponor. Vyrobila jsem své dva první květináče, které mám dodnes a působí nesmrtelně. Pamatuji si, jak to byla okamžitá vášeň a zároveň překvapení s jakou lehkostí a v čiré radosti mi tato technika jde, vlastně to na mne působilo, že jí nedělám poprvé a paradoxně tomu bylo právě naopak.

Dostalo se vám vedle praktických dovedností i nějakého teoretického vzdělání pro tento druh umění? 

Jsem samouk, jak v praktické tak teoretické části a pořád. Je to nekonečný příběh. Neladí mi klasický systém vzdělávání, ale zato mi ladí být svobodný samostudent, vybírat si čemu, kdy a jak věnuji svou posvátnou energii a drahocenný čas v době, kdy máme pohodlný přistup k informacím. A  kde má své důležité místo má intuice, posun mého vědomí a pokora.

Jak taková mozaika vzniká?

Imaginací nebo alla prima přímo pod rukama. Samotný princip mozaiky je jednoduchý a možnosti jsou nekonečné. Rozbiješ a nalepíš. Je to svoboda a transformace souběžně. Během ukládání řízků na pánev nebo skládání nádobí do myčky všichni mozaiku tvoříme.

Kde berete inspiraci?

Všechno je inspirace. Každý jsme inspirací. Proud invence jede furt, když my sami ho nebrzdíme. Uvolněnost, lehkost je kámoška nápadů. Múza mě většinou líbá po desáté hodině večerní až do ranních hodin. Je to čas, kdy mě nic neruší a mohu se nořit, napojovat a hranice posouvat.

Jaké materiály jsou pro tvorbu mozaiky nejvhodnější?

Ty, které jsou kvalitní, poctivé a mají dlouhou trvanlivost v realitě. Sklo, kámen, keramika, porcelán, kov, přírodniny. Vábí mě ty netradiční z blešáků, vetešnictví nebo kontejnerů a zároveň i ty luxusní. Reliéf je na mozaice sexy, vyzývá k doteku a pohlazení. 

Jaká mozaika byla během vaší kariéry vaše nejoblíbenější?

Můj život byl, je a bude má nejoblíbenější mozaika. Jsem posedlá sestavováním jakýchkoli mozajek. Životních, situačních, korálkových. Je to jedno. Některé střípky potřebují svůj čas, než dokonale zapadnou na své jedinečné místo a vytvoří tak dokonalý obraz, kdy vše do sebe zázračně, ladně a s lehkostí bytí zapadá.

Jaké jsou vaše nejčastější objekty pro tvorbu mozaiky? Může to být zrcadlo, ale i třeba zeď bytu?

Obojí. Jak umění užité, kterému říkám po svém “prožité”, tzn. objekty denní potřeby, zrcadla, vázy, mísy, konvičky, květináče, nábytek…. Tak mozaika v architektuře, třeba v podobě koberečku na terase, dna bazénu, poklopu studny, schodů, bordury v koupelně nebo zdi za kuchyňskou linkou. Jednoduše řečeno bych nejraději „zmozaikovala“ všecko.

Jak dlouho tvorba mozaiky trvá?

Hodinu nebo celý život. Čas prožívaný tvorbou mozaiky je mou meditací a rozpouští se. Nemám čas jíst a toaletu odkládám na poslední chvíli jako malé dítě. Takže je to má svobodná volba kolik času jí věnuji a to je přesně tolik, kolik ona právě potřebuje. 

Jak funguje váš ateliér? Jaké služby nabízíte?

Je otevřený. Vstoupíte do malého obchůdku, kde je vystavena má práce a kde se odehrávají workshopy. Na něj navazuje malý ateliér, kde je obnaženo vše co z tvorbou mozaiky souvisí. Lidé na mých kurzech tak mohou alespoň na chvíli ochutnat můj vesmír, plný barev, tvarů, struktur a vypustit to malé vnitřní dítě ven.

Máte nějaký nesplněný umělecký sen, který byste chtěla realizovat?

Už nemám. Právě teď se mi realizuje. Život je má práce a práce je můj život. Od probuzení až po usnutí jsem sama sebou, svobodná a má práce mne živí a baví. To je ryzí štěstí, za které jsem každý den vděčná a děkuju za to!

Jak nejraději relaxujete?

Samotou. Ohněm. Půsty. Improvizačním divadlem. Milováním. Psychedelikami.

Jakou knihu máte aktuálně rozečtenou na nočním stolku?

Po 10 letech jsem se vrátila znovu k Labyrintu světa a ráji srdce.

Jaké je vaše životní motto?

Pocházím ze Severní Moravy. Kraj rázovity. Takže Jebat! (smích)

Foto: archiv

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account