Bavit se s dětmi na téma „sex“ je pro většinu dospělých dost ožehavé. Kdy je vlastně vhodná doba začít o tom s dětmi hovořit a jak to celé pojmout? Dnes už máme alespoň výhodu v tom, že leccos lze najít na internetu nebo v chytrých knihách. My jsme se na to zeptali těch nejpovolanějších, MUDr. Jany Martincové, autorky trojice knížek sexuálních výchov pro nejmenší i náctileté, která působí v rodičovském portálu Babyonline.cz a MUDr. Petry Sejbalové, sexuoložky a primářky sexuologického oddělení FN Brno.
Povězte našim čtenářkám, v kolika letech je vhodné děti zasvětit do sexuální výchovy a jak na to?
Jana: Dítě se obvykle začíná ptát, jak přišlo na svět, už v období mezi druhým a čtvrtým rokem. Většinou mu však postačí odpověď, že se narodilo mamince z bříška. Další otázky pak přijdou kolem pátého roku, kdy již dítě potřebuje znát podrobněji i některé detaily. Pamatuji si, když i mě tehdy překvapil syn otázkou, jak se tatínkova buněčka dostane mamince do bříška. Trvalo mi asi 5 minut, než jsem našla brožuru s názorným obrázkem. Syn tehdy jen suše pronesl: „Aha, oni se spojí.“ Jednoduchá odpověď, se kterou si vystačil. A to jsem uvedla i do knížky pro nejmenší Jak děti přicházejí na svět. Popsala jsem prakticky náš autentický rozhovor a kniha je samozřejmě doplněná obrázky, díky kterým to děti snadněji pochopí.
Jana Martincová – autorka knih pro náctileté
Jak byste postupovaly u větších dětí, dejme tomu začátek puberty?
Jana: Osobně bych nechala vše na přirozených dotazech dítěte a jeho individuálním vývoji. Každé dítě totiž duševně a fyzicky dospívá jinak. Knížku pro náctileté slečny jsem s dcerou zpracovávala, když jí bylo 15 let a synovi 14. U nás však tato problematika vzhledem k množícím se zvířátkům doma byla diskutována poměrně často. Stává se nám, že knížku pro náctileté si kupují i maminky devítiletých děvčat. Většinou to bývá v souvislosti s tím, když si všimly, že jejich dcery na internetu vyhledávají informace na toto téma. V některých případech dokonce dcery pro knížku maminku poslaly.
Petra: Odpověď na otázku „kdy“ tedy opravdu záleží na individuálním vývoji a potřebách dětí. Hlavně nechat děti se přirozeně ptát a neodbýt jejich první otázky. Pokud se odpovědi nedozví doma, budou je hledat jinde.
Co byste poradily rodičům, kteří mají doma „puberťáka nebo puberťačku“. Jak toto období nejlépe zvládnout?
Petra: V první řadě doporučuji obrnit se trpělivostí. Často už si nepamatujeme, co jsme svým rodičům prováděli sami a pak se divíme, co potomek provádí nám. I když to někdy vypadá nemožně, je vhodné se snažit vše řešit v klidu, nenásilnou formou a s pozitivní motivací. Lépe se nám s dítětem bude pracovat, pokud bude mít v programu dost činností, které jej naplňují a baví.
Co si myslíte o antikoncepci, od kdy je vhodná pro dívky? Je dobré zvážit tento způsob ochrany hned od 15- ti let?
Jana: Rozhodnutí o případné antikoncepci včetně té hormonální bych nechala na ošetřujícím gynekologovi dívek. Určitě bych více zdůraznila jeden druh antikoncepce, který nemá žádné vedlejší účinky a je snadno dostupný, a to je kondom. Dospívající mládež by měla být v tomto ohledu informačně vybavena i jak jej využít. V obou knížkách pro náctileté zdůrazňuji, že každý správný muž jej má na rande mít s sebou.
Petra: U mladých dvojic se příliš nedoporučuje metoda tzv. přerušované soulože, protože mladíci mívají potíže s kontrolou svého vyvrcholení.
Jaký je váš názor na očkování proti rakovině děložního čípku u dívek?
Jana: Očkování je opět individuální záležitost, kdy by pediatr či gynekolog měl posoudit imunologickou i další zdravotní stránky daného dítěte. Osobně jsem pro očkování proti viru HPV i u chlapců, způsobuje i jiné typy rakoviny než děložního čípku, ale např. právě u syna zatím imunologická a neurologická situace tomu nepřeje. Vybírám pro děti vakcíny poskytující ochranu i proti genitálním bradavicím, které se čím dál častěji vyskytují u obou pohlaví.
Jak reagovat na skutečnost, že naše „malá holčička/chlapec“ už má partnera?
Petra: Nejlépe v klidu a přátelsky. Pokud dítě přesvědčíme svým přístupem o tom, že jsme na jeho straně, ochotněji nám bude sdělovat informace i naslouchat našim radám.
Kdy je lidské tělo zralé na to, aby začalo sexuální život?
Petra: Když to vezmeme vývojově, tak sexuální styk sloužil primárně k účelu rozmnožování a pokračování rodu. Z tohoto hlediska je naše tělo připraveno zahájením funkce pohlavních orgánů, tzn. u dívek po objevení se menstruace, u chlapců při prvním výronu semene. Na to ale nejsou náctiletí připravení po psychické stránce, tedy na důsledky spojené s nechtěným otěhotněním a výchovou dítěte.
Posouvají se tyto hranice např. s ohledem do minulosti?
Petra: Průměrná doba zahájení sexuálního života se v průběhu posledních několika desetiletí výrazně neliší. Stále spadá do období kolem 17. roku věku. Výjimky potvrzují pravidlo, takže někdo zahájí sexuální život před 15. rokem věku a někdo později, např. až po 20. roce věku.
Co si myslíte o skutečnostech, které se bohužel dějí a to že „děti mají děti“? Jak tomu může společnost předcházet?
Jana: Toto se bude stávat vždy. Nejlepší prevencí je dostatek kvalitních informací. Kvalitní vzdělání ještě nikdy nikomu neublížilo, právě naopak. Platí to i v sexuální výchově. Základ by si dítě mělo vždy odnést z domu, z rodiny, včetně sdílení hodnot, odkoukání vztahu mezi mužem a ženou. Na druhé straně vám nikdo nemůže zaručit, že se právě toto nestane informačně vybavenému dítěti. U toho je však velká pravděpodobnost, že sex provozovalo s partnerem, který se k dané situaci postaví zodpovědně.
Hlavním výstupem sexuální výchovy by měl být správný výběr životního partnera, což je základem šťastného, spokojeného a úspěšného rodinného života.
