Gynekoložka Klára Braunová je sice maminkou 15letého syna, nicméně sama ve své praxi každý den zjišťuje, jak důležité je, aby žena rozuměla svému intimnímu zdraví. Ostatně jako matky bychom měly své dcery vést k zásadám intimní hygieny již od dětství.
Kdy je vlastně ideální věk, ve kterém by měla dívka poprvé navštívit gynekologii?
První návštěva u gynekologa je individuální, určitě záleží na domluvě matky a dcery, například při potřebě užívání hormonální antikoncepce nebo při obtížích. Do 15 let se o dívky stará dětský gynekolog, od 15 let se registrují u dospělého gynekologa. Tím ale lékaře měnit nemusí, pokud má gynekolog atestací z dětské gynekologie, má i z té „dospělé“.
Jak vůbec vést dcery k intimní hygieně a prevenci? Máte nějaké rady pro maminky malých děvčátek?
Maminky by se o dětská rodidla měly starat od narození. U úplně malých holčiček je třeba kontrolovat, zda nevznikají synechie, tedy slepení stydkých pysků, které se mohou vyskytnout do věku cca 5 až 6let.
Dále by maminky měly děvčátka poučit, jak se utírat po čůrání (vždy zepředu dozadu), aby si nezanášela střevní bakterie do rodidel. Určitě bych doporučila speciální přípravky pro intimní hygienu.
Které mýty nebo babské rady, jež se tradují v péči o intimní partie dívek, jsou podle vás zcela nevhodné?
V péči o dětská rodidla existuje hned několik mýtů – tak například, že se holčičkám nemělo na rodidla sahat nebo je omývat. Ale proč? Dospělá žena se přece také denně myje, hlavně v intimních partiích. Ostatně při té příležitosti může maminka kontrolovat, zda u děvčátka nedochází ke slepení stydkých pysků. Jedním z dalších mylných postupů jsou sedací koupele, kdy dítě sedí celým zadečkem v lavoru a bohužel si tak splachuje střevní bakterie do oblasti rodidel.
Přejděme na chvíli k nám dospělým. Spousta žen bojuje s nejrůznějšími infekcemi a mykózami. Dá se například určit riziko zánětů a mykóz dle sezóny? Vyskytují se hlavně v létě, kdy navštěvujeme veřejná koupaliště, nebo je to celoroční problém?
S mykózou se setká v životě 50 až 60 procent žen. Nejčastějším původcem je kvasinka Candida albicans. Existuje několik faktorů, které zvyšuji frekvenci výskytu poševní mykózy – patří k nim neléčený diabetes, užívání hormonální antikoncepce, ale také některých léků (například antibiotika či kortikoidy). Léčba u mykózy je nejdříve lokální, u opakujících se infekcí lze přistoupit i k celkové léčbě antimykotiky.
V současnosti se také hodně mluví o rakovině děložního čípku a dalších vážných gynekologických onemocněních. Co bychom proti nim měly podniknout v rámci prevence?
Především chodit pravidelně na gynekologické prevence, to znamená 1krát za rok navštívit svého gynekologa. Ten by měl odebrat cytologii a provést kolposkopii, což jsou dvě vyšetření sloužící právě jako prevence rakoviny děložního čípku. Dále pak lékař provede palpační vyšetření malé pánve a při obtížích doplní i ultrazvukové vyšetření. A svým dcerám bychom měly dopřát očkování proti HPV.
V čem my ženy vlastně nejčastěji „chybujeme“ nebo jinak opomíjíme své zdraví?
Nevím, jestli zrovna chybujeme. Myslím, že informovanost o zdravém životním stylu nebo výživě je dostatečná. Je to spíše individuální rozhodnutí každé z nás. Dokonce mám někdy pocit, že možností máme dnes až příliš.
Foto: Shutterstock
