(Ne)gramotný rodič od Lucie Königové.
Tak jo, začala jsem zase po dlouhé době číst, což teda není nic neobvyklého, i když u mě tedy krapet ano. Na knížky prostě a bohužel nezbývá v mém denním hemogramu moc času. Navíc, když už děti a domácí povinnosti večer odpadnou, odpadávám taky… a co si budeme povídat, to mám doma ještě manžela, který mě chce také jen chvilku pro sebe.
Ovšem zpátky ke čtení. Kniha se jmenuje (Ne)gramotný rodič od Lucie Königové. Vyšla poměrně nedávno a já jsem na ni přišla díky přednáškám, které autorka už delší dobu pořádá v několika městech po celé České republice. Teď mám konečně na stole psané slovo… a musím napsat, že super.
O čem kniha je?
Kniha je jakýmsi návodem, doporučením, jak co nejlépe vychovat své děti tak, aby z nich v budoucnu vyrostly ty sebevědomé osoby plné elánu, odhodlané plnit si svá přání a cíle, v pohodě zvládající jakýkoliv sebemenší stres a takové vůbec šťastné ve svém životě. Je to jakýsi manuál, který donutí nás dospělé ke změně myšlení, vnímání, řešení, postoje, chování k sobě samým, k partnerovi (o tom příště:-) ) a především právě k dětem. Protože děti s námi od mala vyrůstají v jedné domácnosti, kopírují a vidí běžné chování maminky a tatínka a říkají si, že to je to nejlepší chování, tak to má přeci být. A v hlavě dítěte se tak vytváří jakési vnímání světa, podle kterého jedou ve svém životě automaticky dál. A v budoucnu uvidí, zda-li s úspěchem nebo bez úspěchu.
Proč jsem po knize sáhla já?
Maminky, ano, i když si říkám, že roli matky zvládám celkem dobře, že dávám dětem, těm neposedným dvojčatům, maximum péče, času … teď v dovršení jejích tří let se ve mně cosi zlomilo. Vidím, že holky už mě vnímají jinak než jen toho nosiče jídla, hraček, mazlící maminku. Jsou teď v tomto věku hodně citlivé. Vidím a vnímám, že nad každým mým slověm dlouze přemýšlí, v těch hlavičkách jim to šrotuje. Mám pocit, že právě teď se začal utvářet náš vzájemný vztah, to zda budou maminku obdivovat, mít v ní vzor, chtít se chovat v budoucnu tak, jako se chová ona nebo naopak. No a protože si občas uvědomuji, že dělám chyby, že ač jsem jim chtěla něco dlouhosáhle vysvětlovat, popisovat, ve finále vybuchnu a jsem direktivní. Ač jsem si s nimi chtěla celý den prohlížet knížky, malovat, modelovat, ten čas jim ve finále nevěnuji a vidím, že hlavně ony to vidí. Nepotřebuji mít přeci superuklizenou domácnost, stále poskládané hračky na svém místě, hlavní je ten čas strávený společně s dětmi … teď určitě ano.
A v této knížce jsou přesně ta doporučení, ty rady, kterými bych se chtěla řídit i ve svém životě, v tom praktickém každodenním životě… s cílem, aby moje děti byly těmi nejšťastnějšími.
Mimochodem, jsem na začátku knihy, takže s dalšími zážitky, prožitky a doporučeními určitě ještě přijdu. 🙂
A ještě jedno mimochodem… Holky mají právě neštovice, takže jsem lehce dost na chocholouška, ale na knihu Lucky Königové myslím pořád, zatím tedy jen s občasným úspěchem, ale já to dám 🙂
Hezký den všem!
Jana … máma od dvojčat 🙂
Zdroj foto:Pixabay.com
