Jak zvládnout přípravy na školu, radí psycholožka Ladislava Lažová.
PhDr. Ladislava Lažová vystudovala psychologii na FF UK a má atestaci v klinické psychologii ILF Praha. Za sebou má práci v dětské i psychiatrické léčebně i v pedagogicko psychologické poradně. Aktuálně se věnuje své soukromé praxi a práci školní psycholožky na dvou základních školách. Sama vychovává pět dětí, a tak je třeba říct, že zkušeností má opravdu na rozdávání. Zeptat se jí na to, jak zpříjemnit školákovi, a potažmo i rodičům, přechod do školy (ať už z prázdnin nebo ze školky) tedy byla logická volba. Zpovídala Jitka, bloggerka a patronka blogů a diskusí.
Jak předškolákovi zpříjemnit přechod do školy?
Hned od začátku je třeba si uvědomit, že škola je zodpovědnost dítěte, a tak k tomu také přistupovat. Spolu byste měli koupit aktovku (fakt by neměla být pod stromečkem!), ať si ji školák vybere a naučí se i vkusu (pokud je aktovka na hranici kýče, vysvětlete mu to). Důležitá je praktičnost – i tu musíte školákovi vysvětlit. Potřebuje zkrátka pevná záda, široké popruhy, školní aktovka nesmí být velká ani těžká. A školáka je také třeba zapojit do ekonomického uvažování (proč kupovat tak drahou? pokud koupíme levnější, zbyde ještě na penál). Ač se to možná na první pohled nezdá, posílíte školákovo sebevědomí. Bude mít radost, že to toho může mluvit a zajímá vás jeho názor. A posílí se i vzájemně vztahy, protože váš budoucí školák vidí, že s ním počítáte jako s partnerem. Úplně stejně postupujte při nákupu přezůvek, psacích potřeb, nutného oblečení a podobně.
Jaký by měl mít školák režim a pomáhá v procesu adaptace na školní docházku?
Režim je určitě nutný od počátku, dobře si to promyslete, poseďte s rodinou a domluvte se všichni dohromady. Každý by se měl vyjádřit, co je pro něho milé, co nemilé, co chce, co nechce. Vy například žádáte, aby děti snídaly, puberťák nechce, aby mu sourozenec chodil do pokojíčku, otec žádá klid na večerní zprávy. Časový harmonogram je důležitý – v kolik se bude vstávat, kdy se rodina sejde na večeři, co si kdo bere na starost. Každý by si měl vybrat několik povinností podle svých schopností a zájmů. Ale pozor! Nesmí to být příkazy rodičů, ale opravdu dohoda všech členů rodiny.
A co rituály? Pomáhají? A jak děti vlastně motivovat?
Rituály jsou výborné, každá rodina má jiné (ranní buzení pusinkou, objetím, společná snídaně, do školy ho veze taťka…chodí do družiny, nebo ho vyzvedává babička). Doporučuji trochu školní družiny dopřát, přestávky jsou krátké na hraní a na utvoření vrstevnických vztahů, na to je skvělá družina. Motivovat? Většinou není potřeba, dnešní děti se do školy těší, jsou zvědavé a zvídavé. A pokud už motivovat potřebujete pro vlastní pocit realizace, nepřežeňte to. Všechno, co je nápadné, a to i popis školních let a radostné vyhlídky, že škola je ráj na zemi, děti spíše vyděsí („co to na mě hrajou? co se to na mě chystá? jsou normální?”). Velmi časté jsou výchovné antimotivace ve smyslu „počkej, ve škole tě paní učitelka srovná” nebo „jestli nebudeš jíst, neuneseš aktovku” a tak dále. To jsou opravdu nesmysly a těm byste se měli vyhnout. V obou případech totiž ztrácíte u dětí jako dospělý autoritu a respekt.
Zdroj foto: Pixabay.com
