Symbolika čtvrtého adventního týdne S hořící čtvrtou svíčkou na adventním věnci přichází vyvrcholení adventu… Zlatá adventní neděle. Zapalujeme poslední fialovou svíčku, tzv. andělskou, představující mír a pokoj, na adventním věnci. Konec adventu je na Štědrý večer.    

Advent

značí „příchod“, a je dobou očekávání. Očekáváme příchod někoho, nebo něčeho, co nás spasí, zachrání. Toto období můžeme pojmout třeba jako dobu zamyšlení, zklidnění, bilancování toho, co se nám v uplynulém roce povedlo, a naopak…

První adventní neděle  - Železná neděle - Na stůl dáváme věnec ozdobený čtyřmi svíčkami a stálozelenými jehličnany, které symbolizují věčnost, nezničitelnost. První svíce vyjadřuje očekávání a tajuplnost. 

 

Druhá adventní neděle  - Bronzová neděle -  Večer se zapaluje již druhá svíčka symbol lásky. 

 

O třetí adventní neděli - Stříbrné neděli - se zapaluje třetí svíčka, růžová svíce, které se říká pastýřská.

 

O čtvrté adventní neděli - Zlaté neděli - přichází vyvrcholení adventu…      Zlatá neděle se v českých zemích objevila někdy za první republiky, asi kolem roku 1925, byla převzata nejspíš z německy mluvících zemí, a od samého začátku šlo o poslední neděli před Štědrým dnem, a že šlo o čistě obchodní záležitost, která nemá nic společného s adventem ani náboženstvím. Naproti tomu advent je křesťanský pojem, jde o očekávání příchodu Krista, a čtvrtá adventní neděle je poslední neděle před Narozením Páně, tedy před 25. prosincem.


  Kdy vznikla zlatá neděle? Zatímco advent se utvářel již kolem 5. století a adventní věnec v polovině 19. století, zlatá neděle vznikla později. Na českém internetu se nejstarší zmínka o zlaté neděli najde na stránkách Ústavu pro jazyk český, a to v časopisu Naše řeč číslo 2 z roku 1926, kde je zveřejněn dotaz:
„Tak jsme čtli loni o vánocích několikrát v novinách jako pojmenování poslední neděle před Štědrým dnem (na př. v Ránu 28. pros. 1925). Pokud naše paměť sahá, neříkávalo se tak; byli bychom rádi, kdyby nám někdo pověděl, kde se tak říká po česku nebo po slovensku, či kde se to jméno vzalo.“
V tomtéž časopisu v čísle 3 z roku 1926 je pak odpověď na tento dotaz:
„Jak nás poučuje prof. Flajšhans, je toto pojmenování poslední neděle před Štědrým dnem, jakožto dne, v němž se hojně kupuje, rozšířeno v mluvě pražských obchodníků, zvláště židovských. Neděli před zlatou říkají ‚stříbrná‘.“
A další upřesnění je v čísle 6 z téhož roku:
„P. Jul. Sedlák, vrch. pošt. adjunkt v Šternberku na Mor., jenž již několik let žije v německých místech, zná odtud jméno ‚Goldener Sonntag‘ o poslední neděli před Štědrým dnem; jméno to pochází i podle jeho mínění od dobrých obchodů, jež v ten den obchodníci mívají nebo aspoň mívali. Soudí, že nové pražské pojmenování této neděle ‚Zlatou‘ je původu německého, a má asi pravdu. Sám je rodák z Nové Říše u Telče, z kraje čistě českého, a nikdy tam o ‚Zlaté neděli‘ neslýchal.“