Jóga a její směry

Proč jóga není jen o cvičení: Objevte její různé směry

Jóga vznikla ve staré Indii a popravdě řečeno, nevíme přesně kdy a ani jak. Přesto z historie Indie víme, že zde existovali dva mocné zdroje, jejichž spojením se formovala dnešní hinduistická civilizace Indie.

Co je jóga?
Jógu můžeme chápat jako obrovský a nádherný projekt rozvoje a zdokonalení celé lidské osobnosti. Jeho cílem jsou stavy, jako vědomí, štěstí, harmonie, integrace a rovnováha. První dojem ke kterému dojdeme, když se přiblížíme k světu jógy, je ten, že neexistuje jen jedna jóga, ale mnoho různých jóg. Se svými tak různými skupinami, technikami a školami je pro nás jóga poněkud něčím zmateným. Někteří lidé dokonce myslí, že je jóga nějaké komplikované gymnastické cvičení a nebo dokonce ji spojují s určitými sektami a náboženskými skupinami.

Jóga není sportovní soutěžení, ani soutěžením se sebou samým. Je spíše osobním růstem a vývojem. Je akceptováním vlatního těla, až do konečného bodu, který káždý z nás máme a kde se potkáme se svým omezením a ze kterého můžeme pak dále pokračovat. Vychutnat si vědomí, harmonii a obratnost svého těla.

Směry jógy

Bhaktijóga (jóga oddanosti)
Je to mystická cesta, kde si adept plně uvědomuje, že vše pochází z milosti boží. Je to jóga, která nejvíce pracuje s rituály. Učí člověka transformovat své emoce do oddanosti božskému principu.

Džňánajóga (jóga poznání)
Je jógou meditace, moudrosti získané pomoci pozorování a poznávání sebe sama, pomocí studia a reflexe. Utváří vědomí reality na základě probuzené inteligentce, intuice a kreativity. Je zde vyžadována naprostá poslušnost vůči instrukcím mistra.

Hathajóga (jóga klidné, vyvážené mysli)
Hathajóga je o obratnosti a harmonie těla. Patří mezi nejrošířenější na Západě, je nejznámnější a nejpopulárnější mimo jiné zvláště pro ásany neboli polohy.  Zde se usiluje nejenom o posílení těla, ale také o harmonizaci a vyvážení našich veškerých nervových a energetických systémů. Dosahuje toho systémem cvičení tělesného a prací s dechem, energiemi a myslí.

Karmajóga (jóga nesobecké činnosti)
Tato jóga pomáhá k umenšení našeho ega. Adept karmajógy pracuje ze solidarity a z přesvědčení, že je to tak správné a bez touhy po odměně. Tím vzniká nepřipoutanost a nesobecká láska ke všemu.

Mantrajóga nebo nádajóga (jóga zvuku)
Zde se jóga v zásadě odvíjí od síly zvuku neboli vibrace vnímané ve hmotě těla. Posvátná slabika ÓM, jako symbolické vyjádření prvotního zvuku, prapůvodní vibrace, z nichž se vyvíjelo vše existující, tedy později i slovo.

Rádžajóga (královská či osmidílná jóga)
Bez pochyby v reakci na tuto různorodost jógy, tak typickou pro Indii, si před dvěma tisíci lety, mudrc jménem Pataňdžali uvědomil, že je třeba shrnout tuto šíři poznatků, která se běžně předávala ústně od mistra k žákovi a vytvořil jakousi sadu aforismů o józe (Jógasútra). Ve svém díle vyzvedl osm částí jógy.

Tantrajóga (jóga utajené moci všech lidských bytostí)
Tato jóga chápe člověka a kosmos jako jednotu, jako nesmírnou propojenou síť . Pracuje s přirozeností člověka a jeho energiemi a využívá mnohé techniky džňána a hathajógy. Kromě toho přidává ještě techniky jiného charakteru a to rituálního, ezoterického, včetně práce s emocemi a sexuální energií.

Zdroj foto:Pixabay.com