Nikdy manželce doma nepomáhám a nedělejte to ani vy!

Tento muž má naprostou pravdu,  Ať je to jakkoliv překvapivé, s názorem tohoto muže souhlasíme. On totiž doma ženě nepomáhá, ale....Než by se vám zvedl tlak a pomysleli byste si o tomto muži své, přečtěte si, co tím vlastně myslí, když své ženě nepomáhá. Nakonec si možná pomyslíte: kéž by takto přemýšlel každý chlap.                                                                                  „Nedávno jsem byl sám doma a navštívil mě dlouholetý kamarád. Bavili jsme se jen tak o životě,“ říká Michal, manžel a otec dvou dětí. V jisté chvíli jsem mu řekl: Hned přijdu, jen rychle umyji nádobí. Kamarád se na mě zvláštně podíval, jako kdybych šel stavět vesmírnou loď. Celý překvapený dodal: Jsem rád, že pomáháš své ženě. Já to nemám ve zvyku, a když přece, nikdy mě nepochválí. Minulý týden jsem například vysával a neřekla ani obyčejné děkuji …Sedl jsem si zpět k němu na pohovku a vysvětlil jsem mu, že já své manželce „nepomáhám“. Co se týče domácích prací, moje žena nepotřebuje pomoc, ale PARTNERA. Při domácích pracích jsem jí partnerem a nevnímá to jako pomoc. Nepomáhám ženě uklízet, protože žiji v tomto bytě a také v něm musím uklízet. Nepomáhám ženě ve vaření, protože i já tady chci jíst, tak musím i vařit … Nepomáhám ženě s mytím nádobí, protože i já používám talíře, z nichž jíme … Nepomáhám ženě s dětmi, protože ony jsou i mými dětmi a mým úkolem je, abych byl jejich otcem … Nepomáhám ženě prát, skládat prádlo a žehlit, protože jsou to nejen její šaty, ale i moje a našich společných dětí … Nepomáhám ji doma. Já zde totiž žiji, patřím sem. Jsou to i moje povinnosti, nejen manželčiny. A co se týká pochvaly, kamaráda jsem se zeptal, kdy jeho žena skončila s úklidem, praním, výměnou ložního prádla, vykoupání dětí, vařením a tak dále a on jí řekl: DĚKUJI. Tipněte si, co mi odpověděl. A nejde tu jen o poděkování, ale o uznání. „Ano, jsi fantastická!“ A ty, kamaráde, když si jedinkrát v životě vysál, co si vlastně očekával? Vyznamenání? A proč vlastně? Jen proto, že v naší kultuře si byl tak vychován, že toto všechno je práce ženy? Nebo si snad myslíš, že toto všechno je hotové raz dva a ty nemusíš hnout ani prstem? Tak ji chval tak, jak očekáváš, že tě bude chválit i ona. Vztáhni ruku a chovej se jako skutečný partner, ne jako host ve vlastním domě, který se přijde jen jíst, vyspat se, osprchovat, případně uspokojit své sexuální potřeby … Skutečná změna v naší společnosti začíná doma. Naučme naše syny a dcery, co je to vlastně být skutečným partnerem! .