28. 3. 2020Vztahy a partnerství

Holky, ženy, paní začala jsem psát krátký článek o mém příteli, boyfriendovi, který byl dříve mým nejlepším přítelem. Ale před dvěmi lety se něco zlomilo a my se do sebe zamilovali, nebo jsme do sebe už zamilovaní byli, jen jsme spolu začli chodit? Já ani nevím, každopádně jsem před dvěmi lety přišla k nejlepšímu chlapovi na světě. Zná mě v těch nejhorších chvílích - když jsem zrovna brečela, opíjela se a zvracela (v jednu chvíli) kvůli jinému muži. Miluje mě i když se mnou zažil ty nejhoší chvíle a i přes to, že mám fakt hrozné vlastnosti - fakt všem říkám, co mají dělat a vysávám 4x denně... Je prostě to nejlepší, co mě mohlo potkat. Text, který jsem rozepsala jsem nedokončila... Možná kvůli vínu, co jsem vypila, možná kvůli tomu, že už nemám víc, co říct... Ale tady je: Proč chodit s nejlepším kamarádem? Proč s ním nechodit? Ano, každá z nás má nejlepšího přítele, i ty... Ale přece to není ten správný chlap, se kterým bych chtěla mít vážná vztah. To přece není ten pravý pro celý život. Sice mi rozumí, máme společné přátele, má rád mou rodinu, chápe mě, podporuje mě, je fakt moc hezký, ale... ZAMYŠLENÍ : berou muži své kamarádky jako kamarádky? jsou to pro ně opravdu jen nejlepší přítelkyněmi? nevidí v tom něco víc? něco, co my ženy snadno přehlédne? něco co si neuvědomujeme, něco, čemu skutečně dost nerozumíme? Nemáme my ženy jen příliš mnoho předsudků a neškatulkujeme si lidi zbytečně? - je to můj kamarád, nemůže to být můj přítel... 7 let bylo to ALE největší problém. MM byl krásný, šikovný, pracovitý muž, který se o mě dokázal postarat, jenže jsme byli jen přátelé. 7 let. A teď je z něj má životní láska... má láska na celý život, ten co pro mě udělá vše na světě, ten pro kterého bych snesla modré z nebe.