Nedělní Zuzčino poetické okénko (11. 7. 2021)

Vážené a milé ženy, moc vám všem děkuji za krásné odezvy na mou minulou báseň pro Filipa Lába. Potěšily mě. Abych se však přiznala, mé poslední dny a týdny jsou jako jedna velká noční můra... Než jsem vám sem text vůbec stihla poslat (a oplakat Filipa), zemřel nečekaně můj bratr, brácha, bráška... Před pár dny měl pohřeb. S tímto smutkem vás už však nehodlám trápit. Budu se s ním vyrovnávat dlouho, zatímco vám všem upřímně přeji krásné léto/prázdniny a pevné zdraví. A jako odlehčení přidám starý "osmdesátkový" text pro mou kapelu. Opatrujte se! Vaše Zuzka  

Myš  

 Jsem myš

jsem krysa z podsvětí

buřič a rebel

co umře bez dětí

 

Žiju si ve svém brlohu

za lidské chyby nemohu

člověk chybuje a pak utíká

ale to se mě netýká

 

Já se vyhýbám nesnázím

a vůbec nic mi neschází

mám tu svoje zázemí

v díře pod zemí

 

Srdce mám jako kámen

a oči hladový

až se mnou bude amen

nikdo se to nedoví

 

Zatím se vyhýbám nesnázím

a vůbec nic mi neschází

mám tu svoje zázemí

v teple pod zemí

 

                                              (text kapele, 1988)