Taky máte občas ten pocit, že to prostě na jednoho člověka je moc? Nikdy jsem si na nic nestěžovala, zaťala zuby a jela do padnutí. Ale to přece takhle nejde padnout.
Děti, práce, vyřizování, domácnost, hafan a do toho Vám sklouznou nějaké problémy :;(.
V tuhle chvíli čekáte minimální oporu od partnera, kterému s láskou chystáte vše, děláte pro něj vše od vyřizování po skládání ponožek do skříně. A jako odměnu dostanete odpověď, že už to nezvládáte jako dřív a že Vaše práce je k ničemu.
Od člověka co přijede po pěti dnech domů a jediná jeho starost je kdy hraje jeho oblíbený tým.
Cítím se tak maličká a bezvýznamná, kdy veškerá práce a péče je nic oproti týmu,který to stejně zase projede :-).
Ne ne ne dámy strach nás nesmí vyřadit ze hry a už vůbec si nechat slabými řečmi zničit Váš malý sen.
Sny, přání a naděje dělá ten náš ženský svět krásnější *heart*
Takže plnou parou vpřed *enzo** jdeme si plnit sny, vždyť žijeme jen jednou ne? *wine*
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...