Máma. Slovo, které pro nás od narození symbolizuje lásku. Znamená jistotu, bezpečí, domov. Hned si vybavuju máminu vůni a teplo její náruče. Vždycky jsem tak nějak automaticky měla někde v zadu v hlavě myšlenku, že máma pro mne dělá strašně moc. Tak nějak samozřejmou. Je to přece máma.
Před necelým rokem jsem byla touhle největší rolí obdarována i já. Jsem máma. Za ten rok ji vnímám jako nejkrásnější a nejtěžší roli mého života. Jsem si jistá, že mne čeká dlouhá cesta. Že stojím na začátku. Musela jsem se ale sama stát mámou, abych opravdu docenila velikost mateřské lásky. Abych konečně pochopila, kolik energie a času mi máma dala.
Upřímně - dřív jsem neměla ani páru!
Dá se říct, že máma mi dala nejenom život. Dala mi i část života svého. Několik let večerů, které proseděla u mojí postele. Několik let mazlení, hraní ale i těžké výchovy a záchvatů vzteku.
A tak má láska k mámě ještě stonásobně vzrostla. Mám pro ni (a pro všechny mámy na světě) teď ještě mnohem víc obdivu.
Abych velikost rodičovství pochopila. Musela jsem se rodičem stát.
Měly jste taky takové "prozření"?
A samozřejmě, o velikosti otcovské role vůbec nepochybuju. O té třeba někdy příště.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...