Ahoj všihni :) Narodila jsem se na vesnici, ale ve svých třech letech jsme se stěhovali do města. Z maminčinýho vyprávění vím, že prý jsem to špatně snášela a po nocích jsem brečela. No ještěže si to nepamatuji :) byla jsem hodně fixovaná na babičku, protože moje maminka pracovala na zkrácený úvazek v kuchyni. A tak jsem všechen volný čas trávila s babičkou a dědou a tak se není čemu divit. Nyní mám syna kterému je rok a půl a bydlím se svojí mamkou v jednom domě. Už pár let toužím po vlatním bydlení. S partnerem jsme se měli stěhovat do vlastního, ale krátce po porodu mě opustil a šel za jinou. Prý nesnesl moje nervní chování. Jenže která žena není nervní, když je unavená a nevyspalá, když vstává k dítěti třeba 12x za noc? Několik měsíců jsem měla přerušovaný spánek, v noci jsem usínala snad na desetkrát či víc a tak se není čemu divit. Do toho jsem dostala zánět prsů a to byla bolest! Nikomu to npřeji. No uvidím, jak se to celé vyvine. Ex už s tou svojí není, ale stejně ho asi nevezmiu zpět. Škoda, že nevidím do budoucnosti.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...