Telcov (Teltsch)

Dnes již zcela zaniklá ves Telcov, někdy i Telčov, německy Teltsch nebo také Töltsch,

považovaná dříve za jednu z nejmalebnějších na Doupovsku, ležela na silnici

z Perštejna do Doupova v nadmořské výšce 640 m v Doupovských horách,

11,6 km jihozápadně od Kadaně ve Vojenském újezdu Hradiště.

Vsí protékal potok "Gegigenbach", vlévající se kousek za vsí do potoka Bublava,

tekoucí dále k Šumburku. Podle Schütze byl i název Telcova slovanského původu,

odvozeného od osobního jména Telek. 

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1394, kdy Telcov patřil spolu s Tunkovem

i Horou k manství Okounov. V roce 1545 byla ves v majetku Jana z Fictumu

a brzy poté byl již součástí rozsáhlého panství pánů ze Šumburku.

Markéta Huvarová z Lobenšteina, která zdědila část panství Nový Šumburk,

prodala roku 1604 čtyři vesnice, mezi nimiž byl i „Telič“, bratrům ze Šteinsdorfu

a na Hlubanech. Ještě téhož roku však „Beličov“ koupil Kryštof z Fictumu,

pán Klášterce. U tohoto panství Telcov zůstal až do roku 1850, i když se jeho

majitelé střídali. Podle urbáře kláštereckého panství z roku 1649 žilo

v Telcově 7 sedláků a 2 chalupníci.

Hudlenka