Ratiboř (Rodbern)

Dnes již zcela zaniklá ves Ratiboř, německy Rodbern, ležela v malé

proláklině na Vintířovském potoku v nadmořské výšce 445 na severovýchodním

úpatí Doupovských hor, 8,8 km jihozápadně od Kadaně

ve Vojenském újezdu Hradiště.

Katastr obce měřil 1,74 km².

Při zřizování Vojenského újezdu Hradiště byla část katastru Ratiboře

vyčleněna a připojena ke Kojetínu.

Název Ratiboř je slovanského původu a byl utvořen z osobního jména.

 

 První písemná zmínka o vsi Ratiboř pochází z žatecké listiny z roku 1406,

kde je nazývána Ratiborz. V roce 1411 je připomínána u statku Kojetín.

Roku 1447 je však Ratiboř uváděna již v lenních deskách jako přímá

součást dominia Vintířov, u kterého poté zůstala až do roku 1850.

Podle berní ruly z roku 1654 žilo v „Rottmar“, patřící tehdy majiteli

vintířovského panství Janu z Pöttingenu, 7 chalupníků

a 1 poddaný tzv. na obci. Zřejmě se jim příliš nedařilo,

protože závěrečné hodnocení berní ruly bylo krátké, ale výstižné:

„Roli prostřední, luk na mále“.

Roku 1729 platilo dávky Vintířovu 7 místních poddaných.

Schaller uvádí ve své topografii z roku 1787 Rodbern nebo Rodwern

se 20 domy stejně jako Sommer roku 1846. Tehdy zde žilo 94 obyvatel.

Hudlenka