Vzpomínka

Také občas vzpomínáte? Já při téhle fotce vždycky. Tohle bylo u dědy, to jsem chodila na základní školu. Vždycky vzpomínám, jak jsem u něj spala, když jsem se vzbudila, tak jsem měla na stole snídani. Vždycky byly koblihy s čajem, který byl ve starém hrníčku s pítkem. Tohle vydrželo i po tom, co jsem dospěla. Bylo to úžasné a ráda jsem tam jezdila. Jezdila jsem tam vždycky na víkend. To jsme chodili k rybníku a krmili jsme kachny a labutě. Vzpomínám si, jak jednou byla zima a bylo to namrzlý a říkal mi - nechoď po tom svahu. No a já tam zahučela. Byla to sranda, ale museli jsme potom domů.  Vzpomínám si na cukrárnu, kam jsme chodili. Dávala jsem si tam zmrzlinový pohár a dorty. Když jsem jezdila potom v dospělosti, tak jsem mu je vozila.  Nakonec se všechno změnilo a cukrárna už není to, co dřív. Už to tam není dobré tak, jako dřív. Myšleno jako, že dorty nejsou už tak dobré.