Mnozí jste asi letos sledovali jeden z mála opravdu podařených seriálů s názvem
Kukačky. V červnu vyšla kniha s názvem Kukačky - Moje dítě není moje,
kterou si koupila moje kamarádka a hned mi ji půjčila.
Moje dítě není moje.
Martinovi s Terezou, dvěma mladým rodičům šestiletého Jakuba, zní ta slova
v hlavě od chvíle, kdy jim Karel s Olgou, rodiče šestiletého Tomáše,
řekli, že v porodnici došlo k záměně.
Že si rodiny odvezly domů toho nepravého.
Na takovou situaci není nikdo připravený.
Šest let dáváte to nejlepší dítěti, které nade vše milujete.
A teď víte, že se narodilo někomu jinému.
Co má člověk v takovou chvíli udělat?
Co je víc?
Krev, nebo péče a láska, kterou jste dítěti už věnovali?
Každý ze čtveřice rodičů má na řešení problému jiný názor.
Postupem času nicméně u všech převáží přirozená touha poznat vlastní dítě.
Seznámit se, být s ním, zároveň ale neublížit tomu druhému.
Do hry však vstupují i dávné křivdy a nenávisti, které všechno ještě víc komplikují.
Kukačky nejsou jen příběhem o záměně dětí v porodnici.
Přes úvodní silnou zápletku se vyprávění dostává k obecnějšímu tématu rodičovství.
Všichni v příběhu se snaží dělat to nejlepší, co dokážou, aby jako rodiče uspěli.
A i když ne vždy se to podaří, je zřejmé, že fungující rodina je to nejdůležitější.
Krásná kniha, možná i díky tomu, že jsem si ke jménům dokázala přidat i tváře,
alespoň lidí, kteří v seriálu hráli.
Hudlenka
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...