Mezi moje další oblíbené autorky patří i kanadská spisovatelka
Joy Fieldingová (rozená Teppermanová)
Její doménou jsou romány s překvapivým koncem a některé se dočkaly i filmové
podoby – z těch nejúspěšnějších jmenujme Jane utíká a Dej mamce pusu.
Četla jsem je obě a o knize Jane utíká, kterou i vlastním ve své knihovně,
je má dnešní recenze.
Jane Whittakerová najednou neví, kdo je, nevzpomíná si na vlastní jméno,
netuší, kolik jí je let. Bloudí ulicemi Bostonu v zakrvácených šatech
a s deseti tisíci dolary v kapse. Nezbývá jí než důvěřovat hezkému mladíkovi,
o němž jí říkají, že je to její manžel, a dovolit mu, aby o ni pečoval
v elegantním domě, který údajně sama zařizovala.
Ale pomáhají jí skutečně léky, které jí dávají?
Nebo pouze prohlubují její zmatenost?
Jane se pouští do nerovného boje, aby se dopátrala pravdy a získala zpátky
svou paměť i život. Krok za krokem rozmotává pavučinu rafinovaného zla
a uvolňuje smyčku, která ji rdousí.
Nemá se na koho obrátit, neboť i těm nejlepším přátelům se zdá,
že Jane přichází o rozum. Jenom nezlomná vůle ji nutí,
aby se nevzdávala. Ale pokud přece jen získá zpět své vzpomínky
a odhalí pravdu, bude bláznivé Jane ještě někdo věřit...?
Kniha
je velmi čtivá, doporučuji.
Hudlenka
Když jsem neposlouchala
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...