Pohádka: Kdo byl a vlastně je "Dudeček?"

Kdo byl a vlastně je "Dudeček?" Když se tohle štíře jednoho dne narodilo, byla nejočekávanější a nejvymodlenější holčičkou toho listopadového dne. Maminka s tatínkem, babičky i všechny tetičky se o ni báli dřív než se narodila. A ona se rozhodla, že bude ta nejhodnější bytost pro své blízké, aby nahradila bolest, která zůstala po sestřičce, kterou nikdy nepoznala. Měla to nejkrásnější dětství a dospívání. No a po vyučení se jednoho krásného dne zamilovala do svého prince, kterého si taky vzala za muže....a teď si říkáte, že je konec pohádky, že ano? Vyvedu vás z maličkého omylu. Není. Z velké lásky so totiž narodila jak jinak než vymodlená princezna Nikolka. Jenže jak to tak v pohádkách bývá, byla zakletá. Tatínek a hlavně maminka z toho jsou velmi nešťastní a snaží se najít tu správnou bylinku, nebo to správné kouzlo, které by jejich princeznu uzdravilo ze zakletí všech nemocí, které ji trápí. A tak cvičí, navštěvují různé lékaře a babky bylinkářky, prosí o kouzlo, které by pomohlo. Chvilku to trvalo, ale protože se mají všichni tak moc rádi, stane se jednou zázrak.  Ne, princezna se neuzdravila, jen maminka s tatínkem otevřeli oči a zjistili, že začarování jejich princezny je veliký dar v jejich životě. Začali si ho užívat společně s ní v tom jejím kouzelném světě, plném krásných dnů a úsměvů. Váží si každičkého maličkého pokroku a každého dne, kdy jsou spolu. Do téhle začarované dudčí party přibrali ještě dva kluky a ....začíná další odstavec jejich pochádky...dnes, zítra,pozítří....   A co tím chtěl Dudeček říci? Jsem obyčejná ženská, která se z lásky narodila, poté si vzala svého Dudečka a on mě a z další lásky se nám narodili tři děti. Nikolka, Vojta a Štěpán. S Nikolkou do našeho života přišlo postižení, spoustu slziček, probdělých nocí, strachu, ale i radosti, vytrvalosti, vděčnosti a pochopení. Tak jako většina z maminek polámaných andílků, jsem prošla obdobím, kdy ze mě byla jen maminka a pečovatelka na plný úvazek a ta žena ve mě v té chvíli spala tvrdým spánkem. A pak jednou, kdy už mě děti tolik nepotřebovaly, se probudila a opět vyrostla do krásy. Jsem ráda, že můj muž na tu dobu počkal a tak trochu mě "donutil" se probudit a vyrůst v ŽENU.