Pane Svěráku, jaký je asi opak k nekrologu?

(úvodní obrázek z www.filmovyprehled.cz)   Vitalog? Když vita je latinsky život...? Vitalog je ódou na žijícího velikána, který si zaslouží úctu, pocty i pomníky. Nemyslím ty kamenné, ty čas jednou do vln moře svalí. Myslím ty pomníky v našich myšlenkách a srdcích, ty, které nikdy nemohou zmizet a být ztraceny…   Pane Zdeňku Svěráku, těchto pár řádků je vitalogem Vaším! Ano, mohl bych chtít být „za každou cenu“ vtipný, projít Vaše texty, hry, povídky a vymýšlet bonmoty….ale nechci. Chci Vám, pane Svěráku, vyjádřit neohraničený, nekonečný a ano – možná i lehce závistvý obdiv. Jste obdivůhodný (jeden obdiv je málo), obratný a pohotový Mistr slova a pointy. Váš slovně žonglérský um, lehkost a vtip jsou mety daleké a vzdálené. Vaše slova a jejich pointy jsou sametové, milé, vtipné, opravdově lidské, poučné a hřejivé. Vy být žena, pane Svěráku, pošlu Vám veliký pugét růží s douškou … být jen na chvíli včelkou a smět na Váš květ usednout, pak již do hrobu spokojen mohl bych ulehnout… Jsem nesmírně vděčný řízení našich osudů, že jsem směl být přítomen na Světě v takovéto podobě chápající a přijímající, když jste Vy byl Zde v podobě tak literární a lidské! Děkuji, Váš T.H.