Ženy s.r.o.
ReceptyBlogySoutěžeOtestovánoVyhledávání

Nedělní Zuzčino poetické okénko (7. 2. 2021)

  Milé ženy! Srdečně vás zdravím v únoru a děkuji za milé vzkazy. A hned mám na vás otázku. Přály jste si někdy zastavit čas? Zažily jste situaci, při níž jste si spolu s českým klasikem pomyslely Živote, postůj, tohle je jistě ta chvíle chvil...? Věřím, že ano.:) Já jsem důkazem toho, že to lze... Tu dlouhou únorovou noc v osmdesátém sedmém, kdy jsem přestala být tatínkova hodná holčička a spočinula v náručí muže, jehož jsem už přes rok hluboce milovala, jsme svým nábojem skutečně zastavili čas. Ten pocit bych – aspoň jedenkrát v životě – upřímně přála vám všem.*heart*  

Zastavení ve tmě  

Je tma

neproniknutelná houstnoucí

noc bez začátku a bez konce

navždycky

 

Země se přestala otáčet

opírám se o tvé rameno

a o ticho

je všude stejně jako ty

 

Noci neubývá

čas stojí

a mě už nikdo neuhlídá

jsme svoji

 

Je ticho

dokonce i tvoje primky stojí

(a to prý že nejde

zastavit čas...)

 

Noci neubývá

čas stojí

a mě už nikdo neuhlídá

jsme svoji

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíte .

Načítání komentářů...

Když jsem neposlouchala

Související články