Fráňa Šrámek
Fráňa Šrámek (19. ledna 1877 Sobotka – 1. července 1952 Praha)
byl český básník, prozaik, dramatik a buřič.
Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905
a začal se věnovat literatuře.
Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností
byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn,
za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní.
Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet
s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen
báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt.
Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu
hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát
na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou,
nemoc ovšem překonal.
Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu,
o jeho protestu však vědělo málo lidí.
Roku 1946 byl jmenován národním umělcem.
Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově,
o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov.
Dnes je to 69 let, kdy nás Fráňa Šrámek opustil.
Hudlenka
Když jsem neposlouchala
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...