Je to ještě čeština II.

 

Současný slovní maglajs se netýká jen technologií, i v oblastech běžného života

děláme věci, které kdybych vyprávěla svému dvacetiletému já, vůbec bych

nechápala o co go.

Dnes například nepřikládáme léčivé náplasti, ale tejpujeme (tape-páska),

nekupujeme oblečení ale outfity, nedbáme na vzhled ale na look nebo image,

nechodíme do obchodů, ale shoppů, shopping center, outlejů, second-handů,

hypermarketů, megastorů, oblíbený je také teleshopping a E-shoppy I-shoppy.

Hlavně nekoupit fake, ale jen original. To je must.

Nechodíme na kurzy nebo školení, ale na workshopy, nejsme pracanti ale workholci,

nejsme vyčerpaní, ale máme syndrom burn-our, nejsme váhavci, ale trpíme

prokrastinací, umělci nemají dílny nebo výstavní ateliéry ale show- na in-line

bruslích je nula, stejně jako ten, kdo nemá vlastní webovou stránku, permici do fitka,

nějakou tu kérku nebo piercing.

To je snad horší než být trash-youtoober, houmlesák, anorektik, feťák, stalker nebo

bulimik. Anebo když roomy. Jediní kdo je nepotřebuje, jsou sprejeři, street-

artisti a outdooroví performeři, ti mají showroomvšude openair.

V televizi nás nebaví zpěváci a herci, ale showmani, megastar a celebrity z oblasti

showbyznisu, sledujeme sitkomy, one-man...

Je to ještě čeština?

Hudlenka