Minulou neděli jsme si začali psát o adventním věnci...
Věnec se tvoří z jehličnanů, tedy zelených větviček, protože zelená barva
symbolizuje život, v případě křesťanského svátku pak odkazuje na život věčný,
přislíbený právě Spasitelem. Ještě podstatně mladším zvykem jsou dětské adventní
kalendáře. Nejstarší verze s vystřihovacími obrázky se objevila v roce 1908,
kalendáře s čokoládovými figurkami se poprvé objevily ve Spojených státech
v 70. letech minulého století.
Vnímání adventu se za dlouhá staletí příliš neměnilo; vždy se jednalo
o příležitost k vnitřnímu zklidnění a hledání míru v duši, čekající narození
božího syna. Teprve od druhé půle devatenáctého století se ve stále
sekularizovanější Evropě objevuje i přenesené chápání adventu obecně
jako dlouhého trpělivého očekávání něčeho v daleké a možná
i nejasné budoucnosti. Na stránkách novin v této době najdeme třeba sarkastické
poznámky na adresu politických protivníků, jejichž obvyklým adventem
je „naivní čekání na splnění slibů a na drobečky, které upadnou ze stolu
vídeňské vládě“, jindy se připomíná, že český národ je vlastně v adventním
očekávání už stovky let, a stále se nemůže svého mesiáše dočkat.
Hudlenka
Když jsem neposlouchala
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...