Sníte o vánocích bílých?

Stačí zavřít oči a vše si v duchu představit. Již málokde vidíme typické Ladovské vánoce.

Cukroví je napečeno.

Stromeček ustrojen.

I Ježíška jsem zahlédla poletovat okolo našeho domu.

Jmelí je zavěšeno. Láska je z nás cítit.

Svíčky i kapři jsou přichystány.

Z povzdálí jsou slyšet zvony z kostela.

Nikdo z lidí by neměl být sám.

Bílou plání k nám se snáší tajná přání. Bim. Bam.

Časy se mění,

dřív o Vánocích...
sen propadal snění,
když venku padal sníh.

To k Vánocům patří,
tak jak děda mráz.
Jak svíčky a kapři,
jak víra co je v nás...

Jak láska a jmelí,
jak zvony co zní...
pár hodin nás dělí,
od překvapení...

A ten kdo se postí,
má na večer hlad,
a na rybí kosti,
si pozor musí dát...

To k Vánocům patří,
tak jak děda mráz.
Jak svíčky a kapři,
jak víra co je v nás...

Jak láska a jmelí,
jak zvony co zní...
pár hodin nás dělí,
od překvapení...

Dárky se třídí,
co komu co kam,
a nikdo z lidí,
by neměl být sám...

To k Vánocům patří,
tak jak děda mráz.
Jak svíčky a kapři,
jak víra co je v nás...

Jak láska a jmelí,
jak zvony co zní...
pár hodin nás dělí,
od překvapení...

Zdroj fotografií vyhledávač google.com