Co způsobuje bolestivé afty? Na vině je často oslabená imunita, nedostatek minerálů i genetika

Pálí, svědí, při každém soustu štípou, a ačkoli jsou menší než halíř, nadělají v ústech velké problémy. Afty, které trápí více než pětinu dospělých, jsou jedním z nejběžnějších zánětlivých onemocnění ústní dutiny. Na vině je často oslabená imunita, nedostatek minerálů v těle i genetické dispozice. Že se vám v ústech vytvořila afta, poznáte zcela jistě. Mělké vřídky s bílým středem a červeným okrajem o velikosti jednoho až tří milimetrů pokrývají sliznici buď samostatně, anebo ve větších shlucích v počtu deseti až sta vřídků. Dokonce se mohou spojit v jeden velký, nepravidelný, splývající vřed. Afty se objevují obvykle několikrát do roka. Ačkoli na ně trpí více malé děti a mladí lidé do 30 let, v životě se s nimi setkala už více než pětina dospělé populace, přitom častěji ženy než muži. V hlavní roli geny Afty nejsou nakažlivé ani nebezpečné, přesto přesná příčina jejich vzniku není podle odborníků známá. Hovoří se obvykle o souvislosti s nižší imunitou a nedostatkem vitamínu B12, kyseliny listové, železa a zinku v organismu. Zhruba u třetiny pacientů s recidivujícími afty je nalezena snížená hladina ferritinu nebo železa v krvi. Někdy je objevena také chudokrevnost. Významný podíl na vzniku aftů, respektive na jejich recidivě, má dědičnost. Děti rodičů, kteří trpí afty, mají velkou pravděpodobnost, že se i u nich afty též vyskytnou. Velmi často se objevují rovněž u jednovaječných dvojčat. Někdy se s afty potýkají i ženy během menstruace a těhotenství, a to kvůli nerovnováze hormonů v těle. Pozor na kartáček i alergie Viry a bakterie příčinou nebývají, ačkoli se to dnes mnoho lidí domnívá. Ty mají vliv až později při infekci aft a prodlužují dobu hojení. Naopak alergiím na určité druhy potravin – mimo jiné na jahody a ořechy, gluteny či látku SLS obsaženou v zubních pastách – se na vzniku aft v ústech stále větší podíl přisuzuje. Vyloučit nelze ani mechanické a chemické podráždění ústní dutiny, například kvůli ortodontickým aparátům, jako jsou rovnátka, špatně sedící zubní protéze či zubnímu kartáčku, který je příliš tvrdý. Vliv mohou mít i amalgámové plomby a vzácně i druhotné poškození některými léky. Co pomůže? Protože příčiny vzniku aft nejsou stoprocentně jisté, neexistuje ani jejich specifická léčba. Afta zmizí obvykle spontánně do několika dní až týdnů, záleží na její velikosti, množství, místě výskytu, typu a celkové obranné kondici člověka. Větší afty, které mohou dosahovat až velikosti 3 centimetrů, se hojí déle – v řádu několika měsíců – a zůstávají po nich jizvy. Pro urychlení hojení lze již vzniklou aftu ošetřit antisepticky za pomoci vhodné dezinfekce. Vyplatí se také zvýšit příjem vitaminu B, jež obsahují například kvasnice, vejce, ořechy, celozrnné obiloviny, luštěniny, listová zelenina nebo brambory. Důležité je však především posílit celkový imunitní systém. Teď po zimě se vyplatí projít jarní kúrou, při níž pročistíme střeva a upravíme jídelníček, který bude dietní, ale pestrý a bohatý na vitaminy řady B. Obranyschopnost posiluje též dostatek spánku a odpočinku, vyhýbání se stresu, pravidelné cvičení a pohyb na čerstvém vzduchu. To všechno můžeme navíc podpořit kvalitními doplňky stravy, jež tělu doplní důležité vitaminy a minerály, které mu po zimě chybí. Důležité jsou především polyfenoly: antioxidanty, které mají pozitivní vliv na metabolismus a chrání tělo před škodlivinami. Čím si situaci zhoršujete Ačkoli má na výskyt aft vliv řada faktorů, které nelze nikterak ovlivnit, někdy jim předcházet můžeme. Při stravování je dobré vyhnout se dráždivým a alergizujícím potravinám, kořeněným jídlům a citrusům, jejichž kyselé šťávy působí na sliznici agresivně. Také křupavé pokrmy, typicky chipsy, mohou zanechat stopy v podobě poraněné sliznice, kde se zanedlouho objeví bolestivý vřídek. Ani ocet nebo alkohol nejsou s citlivou měkkou tkání v ústní dutině velcí přátelé. Na již vzniklé afty působí naopak blahodárně heřmánek, lékořice a med. Častými pacienty jsou pak i kuřáci, protože cigarety obsahují cizorodé látky, které narušují sliznici ústní dutiny a ta je pak náchylnější k zánětům a infekcím. Opomenout bychom neměli ani důkladnou ústní hygienu, a to jak preventivně, tak při hojení aft. Používat bychom měli měkčí zubní kartáček a pastu bez pěnivé složky SLS. Alespoň jednou denně bychom si měli ústa vypláchnout jemnou ústní vodou, která neobsahuje alkohol. Pakliže hojení aft trvá déle, než je běžné, je na čase zvážit návštěvu zubního lékaře. Trvá-li výsev aft u dítěte déle než dva týdny, nechte ho raději vyšetřit u dětského ORL odborníka nebo stomatologa. Foto: Shutterstock