Vidí vaše dítě špatně na dálku? Řešte to co nejdříve, není na co čekat

O tom, co stojí za nárůstem výskytu myopie neboli krátkozrakosti u dětí mají odborníci poměrně jasno. Jeden z faktorů je sice dědičnost, ale nedá se na ní tak úplně vymlouvat. Velký problém je, že děti tráví čím dál tím víc času koukáním na blízko kvůli telefonům a počítačům a čím dál méně jsou přes den venku. Tím se riziko vzniku a progrese této vady významně zvyšuje.

Co je to myopie?

Myopie je celkem běžná vada zraku. Dochází k ní, když oko roste příliš rychle, protože se tím prodlužuje vzdálenost od sítnice nad možnosti zaostřovacích schopností rohovky a oční čočky. Stejně tak problém se zaostřením na dálku nastává, když je rohovka příliš zakřivená a tlustá. To vše způsobuje, že se světelné paprsky zaostřují před sítnicí, místo aby se soustřeďovaly až na ní a vytvořily ostrý obraz. Osoby trpící krátkozrakostí pak vidí jasně blízké předměty, ale vzdálené předměty mají rozmazané.

Samozřejmě platí, že krátkozrakost, stejně jako všechny další problémy se zrakem, musí být odhaleny a léčeny včas. Krátkozrakost se obvykle projevuje u dětí v předškolním či školním věku, objevit se ale může klidně až u teenagera. Ne vždy lze spoléhat na to, že dítě bude o svých o potížích se zrakem rodiče informovat. Může to i zlehčovat, aby se vyhnulo nošení brýlí. Proto je velmi důležité nechat zrak dětí pravidelně zkontrolovat. Pokud je krátkozraký minimálně jeden rodič, není právě z důvodu dědičnosti od věci zvážit návštěvu očního lékaře před nástupem dítěte do školy.

Dá se krátkozrakost vyléčit?

Myopii bohužel nelze zcela vyléčit. Cílem je proto co nejvíc zpomalit její progresi a korigovat rozmazané vidění do dálky pomocí nejlepší možné kombinace řešení pro léčbu krátkozrakosti. V současné době se tato vada nejčastěji koriguje brýlemi se standardními jednoohniskovými čočkami, které omezují zrakové potíže a dítě díky nim vidí do dálky ostřeji. Jakmile je dítě schopné si samo nasadit kontaktní čočky, dá se uvažovat i o nich a bývá to oblíbené řešení hlavně na některé sportovní aktivity. Nicméně tyto klasické brýlové a kontaktní čočky bohužel nemají žádný léčebný efekt či vliv na zpomalení rozvoje krátkozrakosti. Neřeší tedy příčinu, ale skutečně pouze korigují důsledky.

Pro technicky zvídavé se dá vysvětlit princip těchto čoček tak, že kromě čiré ohniskové zóny uprostřed, přes kterou dítě vidí ostře, mají na periferii tzv. defokuzační zóny k úpravě rozostření obrazu ve střední periferii sítnice. Právě ty působí na dětský organismus tak, že způsobují zpomalování růstu oka a tím tyto čočky progresi krátkozrakosti zpomalují a v některých případech dokonce zastavují.  

Oční lékař, který se dobře orientuje v aktuálních novinkách na poli oční medicíny, stanoví dítěti s krátkozrakostí dlouhodobější léčebný plán. Jeho součástí mohou být právě zmíněné brýlové čočky  MiYOSMART nebo i využití kontaktních čoček s podobnou technologií, případně lokální aplikace vysoce ředěného atropinu. V Česku jsou čočky MiYOSMART v podstatě horká novinka, proto je dobré si ověřit, že oslovený oční lékař nebo optometrista i tuto metodu již nabízí. 

Jednoduchý recept na závěr – být co nejvíc venku a co nejmíň u obrazovek

Existuje několik poměrně prostých doporučení, která ovšem vyžadují mírné úpravy životního stylu, případně nastavení určitých pravidel v rámci volnočasových aktivit. Ano, další starost pro rodiče, ale zdravý zrak dětí za to určitě stojí. Navíc ideální je, když půjdou dospělí sami příkladem – většina těchto opatření totiž pomůže i jim. Dospělí, kteří tráví klidně i celé dny prací na počítači, by mohli o nepříjemnostech spojených s nadměrnou zátěží zraku na blízko vyprávět - vyvolává pocit suchého oka, bolesti hlavy, únavu apod.

Svatá preventivní trojice na podporu zdravého zraku

• Základ je dětem pobyt u obrazovek co nejvíc omezit. Děti by „aktivitám na blízko“  (nad rámec času stráveného ve škole) neměly věnovat více než tři hodiny denně. Sem spadají činnosti jako je čtení, domácí úkoly nebo sledování obrazovky počítače, tabletu nebo telefonu.
• Když už děti něco sledují nebo dělají na blízko, je potřeba je povzbuzovat k častým přestávkám. To znamená myslet na známé pravidlo: každých 20 minut dopřejte očím přestávku na 20 sekund nebo déle a podívejte se na vzdálenost minimálně 6 metrů. Pořád se o tom málo mluví, ale tato doporučovaná bezpečná délka koukání do blízka v kuse a platí pro všechny, děti i dospělé.
• A do třetice, hned po omezení času u obrazovek a správným návykům je nejlepší recept trávit s dětmi denně nějaký čas venku, pokud možno až 90 minut. Vyvážení času stráveného u obrazovky s časem stráveným venku, totiž může pomoci zabránit vzniku krátkozrakosti a zpomalit její progresi. Je tomu tak proto, že denní světlo je pro oko nejpřirozenější, nenahraditelné a podporuje jeho proporčně správný vývoj. Při umělém osvětlení v místnostech i působením tzv. modrého světla jsou oči daleko více namáhány a může to přispívat i příliš rychlému růstu oka.

Za zmínku stojí i oční cviky, existuje dokonce i speciální „oční jóga“. Ačkoliv rozhodně nepatří mezi přímé řešení problému, ať již krátkozrakosti nebo jiných očních vad, pravidelné oční cvičení včetně potřebné relaxace očí přispívají k dobré kondici a komfortu. Všechna uvedená doporučení, k nimiž mohou rodiče své děti vést, mohou být důležitým vkladem i do budoucna. Jisté je, že digitální technologie a obrazovky všeho druhu jsou součástí našeho každodenního života možná navždy.   

Diagnózy myopie rozhodně není třeba se obávat, je potřeba ji ale hlavně včas řešit. Každý známe x lidí, kteří nosí brýle nebo čočky od dětství a žijí úplně normální život. Neexistuje snad žádná sportovní či volnočasová aktivita, kterou by zhoršené vidění na dálku nějak zásadně omezovalo. Vše začíná konzultací s odborníkem, který navrhne to nejpohodlnější řešení podle individuálních potřeb a aktivit.

Foto: se souhlasem Miyosmart Zdroj: Miyosmart