Ketogenní dieta: jaké jsou její plusy a mínusy?

Už jste o ní určitě také slyšeli. Ketogenní nebo ketonová dieta je totiž mezi dietami pojem, a to zcela oprávněně. Kromě toho, že ji propaguje řada celebrit, skutečně zaručí poměrně rychlé hubnutí i obézním lidem a odborníci se z větší části shodují, že tělu škodí minimálně. Nicméně i ketodieta má své limity. Pojďme si tedy shrnout, o čem že je vlastně řeč a na co byste si měli dát pozor, pokud se rozhodnete ji vyzkoušet. Název ketodieta se odvozuje od ketózy, což je pouze jiné označení pro spalování tuků, při němž organismus vyrábí energii z vlastních zdrojů. Jednoduše řečeno – jakmile tělo spotřebuje zásobu sacharidů, začne spalovat zásoby tukové. Tělní tuk se pak štěpí na malé částečky mastných kyselin zvané ketony. Ty se následně pohybují po těle a dodávají energii tkáním. Slabá ketóza tělu neškodí, naopak – zajistí tělu potřebnou energii štěpením tuků a chrání svalová vlákna a vitální orgány v těle. Co je vlastně ketodietní režim Dostat organismus do stavu ketózy znamená zvýšit konzumaci potravin obsahujících kvalitní bílkoviny a zároveň omezit příjem sacharidů a tuků na nezbytné minimum. Základem ketodietního jídelníčku je tedy maso, ryby, mléčné výrobky, vejce a zelenina. Jakékoli obilné výrobky, pečivo, přílohy, natož sladkosti jsou při dodržování ketodiety zapovězeny. Ketodietu radí odborníci rozdělit na čtyři fáze. V prvních dvou fázích dochází zpravidla k největšímu váhovému úbytku. Vzhledem k radikální změně stravování nabízejí výživoví poradci možnost zakoupit si syntetické preparáty, které pokryjí veškerou doporučenou denní potřebu živin. Tato varianta je výhodná v tom, že vám na začátku ulehčí rozhodování, co vlastně můžete jíst. Třetí fáze diety by měla vést ke stabilizaci nového stravovacího režimu a čtvrtá pak k osvojení si nových dietních návyků a prevenci jojo efektu. „Hubnutí ale samozřejmě není jen o jídle. Je potřeba si jednoho dne říci, že je načase změnit celý životní styl. Je to o odhodlání vstoupit do jiného světa, vykročit z komfortní zóny, upravit svůj režim a uvědomit si, že dosavadní styl života a stravování nebyl správný,“ radí profesor MUDr. Vladimír Teplan, DrSc. „Nadváhu nebo obezitu totiž způsobuje především dlouhodobý vyšší příjem energie, než je její výdej. Pro hubnutí by se poměr příjmu a výdeje energie měl zcela obrátit, je tedy nutné ubrat na jídle a přidat na výkonu,” doplňuje profesor Teplan. Výhody verusu rizika Nespornou výhodou ketodiety je, že během ní nepociťujete hlad ani chutě na sladké, tudíž jste i méně nervózní, a většina lidí tak dietu zdárně dokončí. Je to dáno tím, že jíte potraviny bohaté na bílkoviny a zeleninu, které společně udržují tělo v režimu stálého nasycení. Některým lidem dokonce tělem produkované ketony navozují pocit dobré nálady až euforie. Během ketózy dochází k redukci nejen podkožního, ale také útrobního neboli viscerálního tuku, zároveň se snižuje i hladina cholesterolu v krvi, ale svalová tkáň zůstává zachovaná. Na druhou stranu se musíte připravit i na to (ostatně jako při každé jiné dietě), že se zpočátku můžete cítit unavení až vyčerpaní, může se u vás projevit bolest hlavy či migréna. Vedlejším účinkem ketogenní diety bývá také zácpa. I když konzumujete dostatečné množství zeleniny, vlákninu získávanou běžně z obilovin, luštěnin a příloh vám nenahradí. Ketonová dieta je odborníky doporučována spíše k redukci vysoké hmotnosti, protože na začátku skutečně zajistí velký váhový úbytek v poměrně krátkém čase. Finální fáze, tedy přechod na běžné stravování, ale může skončit nepříjemným jo-jo efektem. Pokud se tedy pro tuto dietu rozhodnete, nechte se vést zkušeným odborníkem, ať už to bude lékař nebo certifikovaný výživový poradce. Hodí se pro vás? Vzhledem k tomu, že ketodietní strava není stoprocentně vyvážená a organismus je vystaven nedostatku glukózy, která je důležitá pro správnou činnost mozku, srdce, svalů i dalších tkání, není vhodná úplně pro každého. Chcete-li s ketodietou začít, vždy se poraďte o svém aktuálním zdravotním stavu s odborníkem. Ketodietnímu režimu by se určitě měli vyhnout těhotné a kojící ženy, diabetici, lidé trpící onemocněním jater či ledvin a také lidé užívající antidepresiva. Foto: Shutterstock