Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců

Bio potraviny jsou mnohdy brány jako nadstandard a objevuje se to bohužel i na ceně. Co je důvodem toho, že chemicky neošetřené potraviny se z normality posunuly na artikl extra zboží za vyšší cenu? Myslím si, že je to způsobeno především díky marketingu a přístupu některých obchodníků. Biopotraviny vždycky budou o něco dražší. Když si vezmete, že hovězí maso, které v bio kvalitě koupíte na farmě se nechává vyzrát, přičemž ztrácí velkou část své hmotnosti ve vodě, zatímco konvenční hovězí na pultě obchodů se jeden den porazí a druhý den prodává, čímž nedochází k žádným ztrátám, ani více nákladům v podobě energií na zrání masa, tak prostě bio hovězí bude vždy o něco dražší. To stejné bio zelenina, která má velký podíl ruční práce, čímž vznikají vyšší náklady v podobě mez, bude také vždy o něco dražší. Ale má to svou rozumnou míru, která by dle mého názoru neměla být výrazně vyšší než 30 procent. Dobrý příklad dneska dělá sektor biomléka, kdy cena biomléka na pultě je srovnatelná s cenou konvenčního mléka. Ve spolupráci s některými řetězci se snažíme, aby biopotraviny přestaly být exkluzivním zbožím a já se je snažím přesvědčit, aby biopotraviny přeřadili z kategorie exkluzivní zboží s vysokou marží a malým obratem do kategorie zboží denní spotřeby s nízkou marží a obrovským obratem. To je klíč, který bude fungovat, pokud na to řetězce přistoupí. Jaká je dnes situace na trhu? Kupují Češi více bio či farmářských produktů? Kolik procentuálně si každý Čech bio potravin koupí do své domácnosti? Procentuálně to bohužel nevím, ale vyčísleno v korunách je to za 314 Kč. Nicméně Češi mají v tom, co je farmářské a bio velký hokej. Spousta lidí si myslí, že co je farmářské je automaticky bio, a to je samozřejmě nesmysl. Proto v současné době běží kampaň na propagaci ekologického zemědělství, která má za cíl prohloubit znalost značky bio a všech aspektů, které jsou za tím. Souhlasíte s názorem Margit Slimákové, že je to celé o tom jíst kvalitní a dobré potraviny? Tedy bez chemie a zbytečných aditiv. S tím nemůžu než nesouhlasit.
Bio princip je o návratu k přírodě, proč trvalo několik desítek let, než na to Češi přišli? Myslíte, že to byla i politická záležitost? Osobně si myslím, že ano. Strašně dlouho trvalo, než si společnost uvědomila, že půda, příroda a krajina je nám jenom zapůjčená a že se musíme hodně snažit, abychom ji v patřičném stavu předali dalším generacím. Doposud byl tlak společnosti na vyšší výkon, vyšší výnos a co nejnižší cenu. Což bohužel s kvalitou a ochranou přírody nejde dohromady. Nyní se karta obrací a spoustě lidem dochází souvislosti. Měli za posledních 20 let zemědělci podmínky k tomu, aby pěstovali bio kvalitu nebo šlo spíše o kvantitu? Pokud si vezmeme majoritu zemědělců, tak šlo hlavně o kvantitu. Na druhou stranu za posledních dvacet let vzrostl počet ekologických zemědělců v několika desítek až k cca 4 a půl tisícům. Takže je vidět, že něco se děje a stále více lidí zemědělce nevyjímaje zajímá kvalita. A to nejen kvalita jídla, ale i vody, půdy a biodiverzita. Mají čeští zemědělci a farmáři dnes pro pěstování a prodej bio potravin podporu od státu? Podpora se neustále zlepšuje. Ale co potřebujeme je tlak veřejnosti. Pokud veřejnost bude poptávat biopotraviny, zemědělci je budou pěstovat a ekologických zemědělců bude přibývat. Podporuje stát také edukativní kampaně vůči spotřebitelům? Ano, v současné době začala běžet první z nich. Trvalo tři roky ji připravit a spustit a já jsem hrozně ráda, že k tomu došlo. A jak je to s cenovou politikou u bio potravin? Kdy bude stát bio rajče méně než to chemicky ošetřené? Ve chvíli, kdy začne platit daň za znečišťování životního prostředí. Některé státy už mají tuto daň zavedenou a je prokázané, že například konvenční produkce brambor na jednom hektaru znečistí životní prostředí v řádech tisíce euro. Oproti tomu produkce bio brambor neznečistí životní prostředí téměř vůbec. Pokud bychom na konvenční brambory uvalili tuto daň, která odpovídá nákladům za znečištění životního prostředí, pak by bio brambory byly patrně levnější než konvenční. Stejně tak je to i u rajčat. Ale jakékoli daně tohoto typu jsou samozřejmě politickým rozhodnutím, což si v současné situaci neumím představit. Jak je to ve světě? Není pravda, že například v Německu či Nizozemí je biopotravina brána automaticky jako ta „normální“ a lidé po ní sáhnou bez přemýšlení jako první? Ano, doufám, že toho docílíme i u nás. Usilovně na tom pracujeme. Co je potřeba k tomu, aby bio produkce tvořila většinovou část zemědělské produkce v ČR? A jak to osobně vidíte výhledově na roky? Podle mě nejzásadnější je tlak veřejnosti. Pokud veřejnost bude požadovat bioprodukty ve školách, školkách, nemocnicích, kantýnách a kupovat si je domů, tak nabídka biopotravin bude. A pak se samozřejmě můžeme dočkat i toho, že bioprodukce bude na více než padesáti procentech území. Ale protože jsem realista a už to dělám hodně dlouho, tak tento stav si umím představit v roce 2060. Pomohl by návrat k původním, tradičním (lokálním) potravinám, které pěstovaly naše babičky? Například kdoule a jiné plodiny, na které se dnes tak trochu zapomnělo a lidé je vyměnili za exotické ovoce či zeleninu? Má tato myšlenka podle Vás smysl a podporu státu? Já se obávám, že tohle je natolik minoritní záležitost, že to minoritou také zůstane. Ekologické zemědělství sice využívá tradiční postupy, ale plně následuje moderní trendy a dobu. Pokud spotřebitelé chtějí exotické ovoce, tak ať si je koupí v bio kvalitě a není na tom nic špatného. Protože díky tomu například podpoří biofarmáře někde v Brazílii a třeba i pomohou zachránit nějaký kmen nebo deštný prales před vykácením. Což také není špatné. Tradiční plodiny jsou super a mají nám rozhodně co nabídnout, ale nejde se vrátit zpět v čase. 1.Bio potraviny jsou mnohdy brány jako nadstandard a objevuje se to bohužel i na ceně. Co je důvodem toho, že chemicky neošetřené potraviny se z normality posunuly na artikl extra zboží za vyšší cenu?
Myslím si, že je to způsobeno především díky marketingu a přístupu některých obchodníků. Biopotraviny vždycky budou o něco dražší. Když si vezmete, že hovězí maso, které v bio kvalitě koupíte na farmě se nechává vyzrát, přičemž ztrácí velkou část své hmotnosti ve vodě, zatímco konvenční hovězí na pultě obchodů se jeden den porazí a druhý den prodává, čímž nedochází k žádným ztrátám, ani více nákladům v podobě energií na zrání masa, tak prostě bio hovězí bude vždy o něco dražší. To stejné bio zelenina, která má velký podíl ruční práce, čímž vznikají vyšší náklady v podobě mez, bude také vždy o něco dražší. Ale má to svou rozumnou míru, která by dle mého názoru neměla být výrazně vyšší než 30 procent. Dobrý příklad dneska dělá sektor biomléka, kdy cena biomléka na pultě je srovnatelná s cenou konvenčního mléka. Ve spolupráci s některými řetězci se snažíme, aby biopotraviny přestaly být exkluzivním zbožím a já se je snažím přesvědčit, aby biopotraviny přeřadili z kategorie exkluzivní zboží s vysokou marží a malým obratem do kategorie zboží denní spotřeby s nízkou marží a obrovským obratem. To je klíč, který bude fungovat, pokud na to řetězce přistoupí. 
2.Jaká je dnes situace na trhu? Kupují Češi více bio či farmářských produktů? Kolik procentuálně si každý Čech bio potravin koupí do své domácnosti?
Procentuálně to bohužel nevím, ale vyčísleno v korunách je to za 314 Kč. Nicméně Češi mají v tom, co je farmářské a bio velký hokej. Spousta lidí si myslí, že co je farmářské je automaticky bio, a to je samozřejmě nesmysl. Proto v současné době běží kampaň na propagaci ekologického zemědělství, která má za cíl prohloubit znalost značky bio a všech aspektů, které jsou za tím. 
3.Souhlasíte s názorem Margit Slimákové, že je to celé o tom jíst kvalitní a dobré potraviny? Tedy bez chemie a zbytečných aditiv. 
S tím nemůžu než nesouhlasit. 

4.Bio princip je o návratu k přírodě, proč trvalo několik desítek let, než na to Češi přišli? Myslíte, že to byla i politická záležitost? 
Osobně si myslím, že ano. Strašně dlouho trvalo, než si společnost uvědomila, že půda, příroda a krajina je nám jenom zapůjčená a že se musíme hodně snažit, abychom ji v patřičném stavu předali dalším generacím. Doposud byl tlak společnosti na vyšší výkon, vyšší výnos a co nejnižší cenu. Což bohužel s kvalitou a ochranou přírody nejde dohromady. Nyní se karta obrací a spoustě lidem dochází souvislosti. 
5.Měli za posledních 20 let zemědělci podmínky k tomu, aby pěstovali bio kvalitu nebo šlo spíše o kvantitu?
Pokud si vezmeme majoritu zemědělců, tak šlo hlavně o kvantitu. Na druhou stranu za posledních dvacet let vzrostl počet ekologických zemědělců v několika desítek až k cca 4 a půl tisícům. Takže je vidět, že něco se děje a stále více lidí zemědělce nevyjímaje zajímá kvalita. A to nejen kvalita jídla, ale i vody, půdy a biodiverzita. 
6.Mají čeští zemědělci a farmáři dnes pro pěstování a prodej bio potravin podporu od státu? 
Podpora se neustále zlepšuje. Ale co potřebujeme je tlak veřejnosti. Pokud veřejnost bude poptávat biopotraviny, zemědělci je budou pěstovat a ekologických zemědělců bude přibývat. 
7.Podporuje stát také edukativní kampaně vůči spotřebitelům? 
Ano, v současné době začala běžet první z nich. Trvalo tři roky ji připravit a spustit a já jsem hrozně ráda, že k tomu došlo. 
8.A jak je to s cenovou politikou u bio potravin? Kdy bude stát bio rajče méně než to chemicky ošetřené?
Ve chvíli, kdy začne platit daň za znečišťování životního prostředí. Některé státy už mají tuto daň zavedenou a je prokázané, že například konvenční produkce brambor na jednom hektaru znečistí životní prostředí v řádech tisíce euro. Oproti tomu produkce bio brambor neznečistí životní prostředí téměř vůbec. Pokud bychom na konvenční brambory uvalili tuto daň, která odpovídá nákladům za znečištění životního prostředí, pak by bio brambory byly patrně levnější než konvenční. Stejně tak je to i u rajčat. Ale jakékoli daně tohoto typu jsou samozřejmě politickým rozhodnutím, což si v současné situaci neumím představit. 
9.Jak je to ve světě? Není pravda, že například v Německu či Nizozemí je biopotravina brána automaticky jako ta „normální“ a lidé po ní sáhnou bez přemýšlení jako první? 
Ano, doufám, že toho docílíme i u nás. Usilovně na tom pracujeme. 
10.Co je potřeba k tomu, aby bio produkce tvořila většinovou část zemědělské produkce v ČR? A jak to osobně vidíte výhledově na roky? 
Podle mě nejzásadnější je tlak veřejnosti. Pokud veřejnost bude požadovat bioprodukty ve školách, školkách, nemocnicích, kantýnách a kupovat si je domů, tak nabídka biopotravin bude. A pak se samozřejmě můžeme dočkat i toho, že bioprodukce bude na více než padesáti procentech území. Ale protože jsem realista a už to dělám hodně dlouho, tak tento stav si umím představit v roce 2060. 
11.Pomohl by návrat k původním, tradičním (lokálním) potravinám, které pěstovaly naše babičky? Například kdoule a jiné plodiny, na které se dnes tak trochu zapomnělo a lidé je vyměnili za exotické ovoce či zeleninu? Má tato myšlenka podle Vás smysl a podporu státu? 
Já se obávám, že tohle je natolik minoritní záležitost, že to minoritou také zůstane. Ekologické zemědělství sice využívá tradiční postupy, ale plně následuje moderní trendy a dobu. Pokud spotřebitelé chtějí exotické ovoce, tak ať si je koupí v bio kvalitě a není na tom nic špatného. Protože díky tomu například podpoří biofarmáře někde v Brazílii a třeba i pomohou zachránit nějaký kmen nebo deštný prales před vykácením. Což také není špatné. Tradiční plodiny jsou super a mají nám rozhodně co nabídnout, ale nejde se vrátit zpět v čase.